GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Byla to pětidenní sága o „cestě tam a zase zpátky“. Sama Altmana, zakladatele společnosti OpenAI stojícího za fenoménem ChatGPT, minulý pátek překvapivě odvolala dozorčí rada firmy. Následovalo 120 hodin událostí, které byly jako jízda na horské dráze a na jejichž konci se Altman vítězoslavně vrací do společnosti, již založil. Ovšem dejte na má slova – až někdo bude sepisovat tuto lekci fungování korporátní Ameriky, jeho kniha bude horkým adeptem na Pulitzera.
Příběh vyhazovu Sama Altmana, personifikace v zásadě veškerého pokroku ve vývoji umělé inteligence v posledních letech, přišel jako blesk z čistého nebe – pozdně pátečním oznámením, že dozorčí rada společnosti OpenAI výkonného ředitele propouští na hodinu. Oficiální důvod: ztráta důvěry.
Něco takového je ovšem zcela neslýchané! Protože i když ti nejvyšší ředitelé těch nejvíc trendy firem světa spáchají něco zcela amorálního, k hodinové výpovědi se přistupuje velmi zřídka. Namísto ostrých a unáhlených kroků přichází na řadu jejich postupné odcházení, uvolňování z povinností a předávání pravomocí doprovázené oznámením, že se daný ředitel chce více věnovat své rodině.
Hodinový vyhazov, nadto bez předchozí konzultace s hlavními akcionáři, je řešení vyhrazené skutečně jen pro ty největší korporátní „zločiny“. Jenže co tak strašného mohl spáchat Sam Altman?
Na to se po celý minulý víkend ptala celá Amerika i vlastně i celý svět – vysvětlení však nepřicházelo. Namísto toho se rozjela řada spekulací, které zvažovaly důvody od možné zpronevěry až po údajné zakládání konkurenčního projektu. Žádné další podobnosti však na povrch nevypluly.
„Tohle se prostě nedělá,“ reagovala technologická novinářka Kara Swisher. „Pokud dozorčí rada naznačí ztrátu důvěry a dá hodinovou výpověď Samu Altmanovi, měla by velmi rychle dodat, co přesně je problém.“
„Bezvětří“ nemohlo vydržet dlouho. Vizionář Sam Altman upletl v OpenAI prakticky z čistého vzduchu 90 miliard dolarů akcionářské hodnoty, což je dostatečně pádný argument pro to, aby se o budoucnost firmy zajímaly těžké váhy, jako je Microsoft, který dodal kolem 13 miliard financování. Tím spíš, že sázky se během víkendu ještě zvýšily. Za ředitele se totiž postavila naprostá většina zaměstnanců OpenAI, která hrozila odchodem. A bez nich a bez Altmana by OpenAI byla jen prázdnou schránkou bez budoucnosti.
Na počátku týdne se celá situace ještě více zamotala. Někteří členové dozorčí rady „připustili pochybení“ a špatný úsudek a rada jako celek nabídla Altmanovi jeho místo zpět. Ten však odmítnul. Prominentní vizionář umělé inteligence se mezitím dohodnul na nástupu do Microsoftu – do společnosti, která je jedním z největších investorů v komerční části „vehiklu“ OpenAI.
Situace pro „board“ byla o to kritičtější, že spolu s Altmanem měla do Microsoftu nastoupit i většina zaměstnanců firmy. Pokud by se tak skutečně stalo, byl by to prvotřídní „únos“ jedné z nejhodnotnějších firem za bílého dne. Únos, který by nestál ani cent a obešel by se bez jakýchkoliv regulatorních překážek.
Jenže přišel ještě poslední zvrat! Středa přinesla další otočku o 180 stupňů a nečekaný a vítězný návrat Sama Altmana do pozice CEO v OpenAI. Kdo naopak odešel pod tlakem akcionářů i zaměstnanců, byla dozorčí rada firmy, která způsobila zcela nevídané turbulence v jednom z nejperspektivnějších oborů současnosti.
Každý má svého šéfa
Poslední týden Sama Altmana mimo jiné ukázal, že každý má svého šéfa – i když to třeba není na první pohled patrné. Zatímco dozorčí rada odvolala Altmana, sama se následně dostala pod tlak akcionářů a zejména zaměstnanců společnosti a musela odstoupit. Pokud by tak neučinila, Altman i další zaměstnanci OpenAI, ten hlavní a nejdůležitější asset firmy, by zkrátka pokračoval ve své práci – ovšem v barvách Microsoftu.
A proč se vlastně spor mezi dozorčí radou a Altmanem rozhořel? Jasné to není, nicméně podle Kary Swisher byla jádrem sporu otázka rychlosti ve vývoji umělé inteligence. Zatímco dozorčí rada se obávala, že vývoj jde vpřed až příliš rychle a chtěla zpomalit, Altman tlačil na co nejrychlejší rozvoj. „Umělá inteligence nám přinese podobný pokrok jako kdysi knihtisk, který ve své době mezi běžné lidi rozšířil znalosti, moc i vzdělání, což v důsledku vedlo k větším osobním svobodám,“ uvedl nedávno Altman na slyšení před americkým Senátem.
Dualita pramení i z postupné transformace firmy, která sice vznikla na neziskových idejích, nicméně která logicky působí v silně kapitalistickém kontextu – včetně 13miliardové investice, kterou OpenAI získala od Microsoftu. To se ostatně nakonec propsalo do současného vývoje – zatímco původní dozorčí rada odpovídala OpenAI coby neziskové společnosti a byla složena primárně z akademiků a výzkumníků, dozorčí rada nová je už o poznání kapitalističtěji naladěna, když je postavena zejména na lidech se zkušenostmi z reálného byznysového prostředí.
