Konsorcium společností BioNTech a Pfizer zveřejnilo přesné složení proticovidové vakcíny BTN162, která může znamenat převrat ve vývoji očkovacích látek na celém světě. Detailní odhalení toho, z čeho se vakcína skládá, má vyvrátit obavy z nežádoucích účinků a možného zneužití.
Informace o složení vakcíny předaly společnosti BioNTech a Pfizer americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v rámci schvalovacího procesu v USA. Ten zveřejnil celý „výrobní postup“ na svých webových stránkách. Vakcína s pracovním názvem BTN162 už byla schválena ve Spojených státech, Velké Británii a Kanadě, v příštích dnech se očekává její schválení i v Evropské unii.
Ze zveřejněných informací vyplývá především jedna věc. Pokud lidé mají obavu z toho, že nový preparát, založený na revolučním principu předání genetické informace, obsahuje neodzkoušenou či nějak nebezpečnou směs látek, jsou jejich obavy zbytečné. Takřka veškeré přísady se používají zcela běžně i při výrobě desítek dalších vakcín a zdravotnických produktů. A tomu by tedy měly odpovídat i hypotetické vedlejší či nežádoucí účinky. Ve světě byly dosud zaznamenány jednotky případů, kdy se u lidí vyskytla alergická reakce.
Jediné, co zůstává na vakcíně BTN162 zcela nové a unikátní, je účinná složka, konkrétně 30 mikrogramů mírně upravené ribonukleové kyseliny (RNA). Právě její modifikace (mRNA) je tím, co z preparátu firem BioNTech a Pfizer dělá možný revoluční prostředek pro léčbu a prevenci nejen proti covidu-19, ale i proti mnoha jiným nemocem, A to údajně včetně rakoviny. Ostatně BioNTech tuto vakcínu vyvinul jako vedlejší produkt výzkumu týkajícího se léčby nádorových onemocnění zmíněnou metodou.
Velmi laicky řečeno jde o to, že vakcína na rozdíl od svých předchůdkyň nevyužívá „mrtvý“ či oslabený virus, ale pracuje s metodou přenosu genetické informace. Vědci nejprve přečetli genetickou informaci bílkoviny, která tvoří ochranný obal covidu-19, a vytvořili RNA se stejným „genetickým kódem“. Tu pak ve formě vakcíny poslali do lidského těla, které ji přijalo jako zprávu o tom, že by imunitní systém měl reagovat na novou hrozbu a vytvořit protilátky.
