Filozof a zakladatel platformy „covid_19 philosophy“ Daniel Novotný už od počátku koronavirové epidemie poukazoval na to, co se bude dít, pokud společnost nezavede protiepidemická opatření k zastavení šíření nákazy. V rozhovoru pro INFO.CZ nyní tvrdí, že vláda měla dostatek informací k tomu, aby zabránila takzvané druhé vlně. A proto by měla za své rozhodnutí rezignovat na ochranu veřejného zdraví nést plnou odpovědnost.
Na jaře jste mimo jiné říkal, že takzvaná druhá vlna pandemie nepřijde, pokud si ji sami nevyrobíme. Trváte i dnes na tom, že takzvaná druhá vlna je naše dílo?
Zcela jednoznačně. Epidemii si primárně vytváříme sami tím, jak mezi sebou interagujeme. Buď riziko šíření viru ignorujeme, anebo ho minimalizujeme. Tady se ale mnozí politici i odborníci stále snaží vnutit lidem představu, že epidemie je vlastně jakýsi čistě přírodní jev, s nímž se musíme smířit a nechat ho prostupovat populací. Máme prý nanejvýše zabránit tomu, abychom nepřetížili zdravotní systém. Dle těchto odborníků, např. profesora Duška (ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.), mrtví a hospitalizovaní v nemocnicích jsou jakýmsi nutným a normálním jevem, nikoli selháním státu při ochraně zdraví populace.
A není to tak?
Rozhodně ne. Když se podíváte třeba na Tchaj-wan, Koreu, Vietnam, Čínu, Thajsko, ale i země jako jsou Nový Zéland nebo Austrálie, všude tam se ukazuje, že je možné pandemii ukončit a vir z populace vymýtit. Jedná se o oblasti, v nichž žije snad až 2 miliardy lidí. A přesto je tam počet mrtvých a hospitalizovaných minimální, na Tchaj-wanu třeba s covidem zemřelo sedm osob, ve stomilionovém Vietnamu je počet obětí třicet pět. Na Západě, a nyní zvlášť v Česku, jde počet zemřelých do tisíců a tento počet neustále roste.
Nemůžete ale přece srovnávat životní situaci a mentalitu Asijců, zejména třeba lidí v komunistické Číně, s mentalitou Evropanů nebo obecně obyvatel západního světa. Leckdo si prostě řekne, že se raději smíří s větším počtem obětí pandemie, než by byl jakýmsi poslušným mravenečkem, schopným na slovo plnit rozkazy velitele…
Ale tak to přece není. Důkazem je fakt, že mezi země, které pandemií procházejí úspěšně, prakticky bez obětí, jsou i Austrálie a Nový Zéland. Tam se o žádných totalitních nebo autoritářských režimech mluvit nedá, stejně jako třeba na Tchaj-wanu či v Hongkongu. Celé je to pouze a jen o odpovědi na jednu zásadní otázku, kterou jsme si měli položit i my a podle toho jednat. To ty úspěšné země na rozdíl do Západu udělaly.
