„Na dekarbonizaci planety se musíme podílet my všichni – a Tesco chce jít v této snaze příkladem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Matt Simister, ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu. Tesco v minulých dnech v Praze představilo společně se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) takzvané principy udržitelných potravinových systémů – doporučení, jak udržitelně transformovat potravinářský průmysl ve střední Evropě. Co to znamená pro české spotřebitele i pro samotnou společnost Tesco?
Tesco ve střední Evropě ve spolupráci s WWF vytvořilo a představilo nové principy pro udržitelné potravinové systémy – priority, jak vyrábět a spotřebovávat potraviny udržitelně. Co vás k tomu vedlo?
Je to jednoduché – zkrátka bylo třeba to udělat. Je jasné, že my všichni se musíme podílet na dekarbonizaci planety – a když je Tesco jedním z hlavních hráčů v potravinovém odvětví, tak musí jít příkladem. Tím spíše, že máme sílu současný systém, kdy je výroba potravin zodpovědná až za 30 procent skleníkových plynů, proměnit. Nejen náš vlastní provoz, ale i takzvaný upstream a downstream, tedy cestu potravin od dodavatelů k nám a od nás ke spotřebitelům.
Tesco se nachází v poměrně privilegovaném postavení v rámci potravinových systémů, na jedné straně pracujeme velmi těsně s výrobci a s farmáři, na druhé prodáváme jejich produkty napřímo zákazníkům. Můžeme tak změnu ovlivnit; nemůžeme ji prosadit na sílu, můžeme ale dělat věci, které pomohou našim zákazníkům dělat zdravější a udržitelnější volby a pracovat s našimi dodavateli tak, abychom celý systém zlepšili.
A abych tak odpověděl na vaši otázku: WWF má hluboké zkušenosti a kvalifikované experty, kteří nám mohou pomoci, abychom nastavili správné politiky v zájmu udržitelnosti.
O jaké principy se tedy jedná a jaký je jejich cíl?
Cílem je zvyšovat povědomí o celém komplexním problému ne/udržitelnosti současných potravinových systémů – a o možnostech, které můžeme přijmout pro to, společně dokázali prosadit reálnou změnu. Tím, že se všichni budeme řídit určitým souborem jednoduchých principů, dokážeme společně snížit environmentální dopad průměrného nákupního košíku. To je ta hlavní myšlenka v pozadí konkrétních principů.
Principy pak sestávají z jednotlivých cílů v určitých oblastech – jde například o snižování celkových emisí CO2, omezování odpadů a užívání recyklovaných obalů, udržitelnost v dodavatelském řetězci nebo motivace našich zákazníků k tomu, aby se stravovali zdravěji a udržitelněji. K tomu, abychom dosáhli skutečné změny, je třeba se zabývat každou touto kategorií samostatně.
Jak chcete pro tyto principy získat vaše zákazníky?
To je pochopitelně klíčová otázka, je nám jasné, že v současném společenském klimatu války na Ukrajině a masivní inflace to nebude jednoduché. Budeme ale pro to využívat všechny prostředky, které máme k dispozici.
Český náskok
Ve Velké Británii již podobné principy Tesco nějakou dobu prosazuje. V čem se tamní přístup liší od středoevropské reality?
Mezi regionem CE a Velkou Británií jsou poměrně velké rozdíly. Ve střední Evropě například spotřebitelé vaří více ze základních ingrediencí a prodává se zde méně hotových, prefabrikovaných jídel. Rozdíl je i v prodeji čerstvého ovoce a zeleniny, které se v Česku a v okolních zemích prodává volně, nikoliv baleně, jako ve Velké Británii.
V některých oblastech jsme tak v CE více vpředu, třeba proto, že nemusíme redukovat tolik obalů. Zároveň jsou zde lidé zodpovědnější ohledně plýtvání – jídlo se v Česku v průměru vyhazuje méně než na Západě. Je proto vždy třeba přizpůsobit priority podle daného regionu.
Jaké aktivity Tesco v regionu CE už uskutečňuje?
Naše programy jsou zaměřené na všechny úrovně: pochopitelně omezujeme naše vlastní emise a pomáháme je snižovat i našim dodavatelům. Zároveň se snažíme o to, aby se co nejvíce dalších hráčů z potravinového odvětví zapojilo do podobných programů a snižovali svůj dopad.
Mění se i způsob, jakým komunikujeme s našimi partnery, odebíráme od nich například i „perfektně neperfektní“ produkty: i když ne všechny jejich vypěstované zemědělské produkty odpovídají našim specifikacím co se týče například velikosti, spotřebitelé, zejména v současných obtížných časech, mají stále větší zájem i o tyto produkty. A v neposlední řadě pochopitelně komunikujeme i s našimi zákazníky, aby činili lepší, zdravější a udržitelnější volby.
Ve kterých oblastech lze podle vás udržitelnost potravinových systémů nejrychleji zlepšit?
Mám za to, že jde především o tři oblasti: o omezení emisí, omezení odpadů a pomoc zákazníkům, aby měli možnost a motivaci přejít ke zdravé a udržitelné stravě.
