Parazitologům z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se podařilo vysvětlit jednu z velkých záhad spojených se společným vývojem parazitů a jejich hostitelů. Jako první na světě objevili a popsali jakousi neviditelnou hranici, kterou nejsou někteří parazité z hlediska svého rozmnožování schopni překročit. Vědcům se podařilo vysvětlit, proč tato hranice vůbec existuje a jak vznikla. Závěry jejich práce zveřejnil prestižní vědecký časopis Molecular Ecology.
Motivem výzkumu se stalo zjištění, že u některých hostitelů, konkrétně u myšic, dochází při přechodu z jednoho geografického prostředí do druhého k zajímavé výměně parazitů. Když myšice, která jako druh pobíhá po celé Evropě, přechází například ze západní Evropy do východní, nese si pochopitelně s sebou i své parazity.
Jenže po přechodu určité hranice třeba na západě Čech se náhle stane zvláštní věc. Ti parazité, které si myšice přinesla, najednou z jejího těla mizí a jsou postupně nahrazováni trochu jinak geneticky vybavenými parazity. Jak je to možné a co ty původní zahubilo? „Parazité stejného druhu, ale s různou genetickou výbavou se na této neviditelné hranici prostě nevědomky vybijí,“ řekl INFO.CZ jeden ze spoluautorů výzkumu Václav Hypša. Otázkou zůstává, kde tato hranice leží a proč vůbec existuje. A i na to mají jihočeští parazitologové odpověď.
Každý organismus, včetně parazitického, má určitou genetickou strukturu, která se může přizpůsobovat vnějším podmínkám. Představme si hlodavce žijící na březích řeky, jejíž hladina je tak nízko, že ji po kamenech překonají. Mají pak na obou stranách podobnou genetickou strukturu. Pokud hladina stoupne a hlodavce na dlouhou dobu rozdělí na dvě skupiny, vznikne nejen fyzická, ale i genetická hranice. „Obě populace se natolik geneticky oddálí, že z nich mohou časem vzniknout rozdílné druhy,“ vysvětluje to Hypša.
A to má důsledky i pro parazity. I oni, pokud nemají možnost „mísit se“ s parazity z druhého břehu, se začnou postupně geneticky odlišovat. Pokud voda v řece po mnoha staletích klesne, zvířata zase budou přebíhat na druhou stranu, ovšem s jejich parazity to tak jednoduché nebude. „My jsme prokázali, že za určitých okolností může genetická hranice mezi hostiteli zase zmizet, zatímco mezi jejich parazity zůstane zachována,“ pokračuje Hypša.
