V hnutí ANO Andreje Babiše se formuje pozice pro vyjednávání o novém volebním zákoně. Podle jejich poslance Patrika Nachera by nejsilnější vládní strana měla prosazovat celou Českou republiku jako jeden obvod. „Transparentnost, přehlednost, spravedlnost. Každý, komu jde skutečně o tyto vlastnosti a každý, kdo chce poměrný volební systém, nemůže tento návrh nepodpořit. Je to přehledné, viditelné,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ
Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů jsem se dozvěděl, že hnutí ANO půjde do vyjednávání o nové podobě volebního zákona s tím, že by celá země měla být jeden volební obvod. Můžete mi to potvrdit?
Můžu potvrdit, že o tom mluvíme. Pokud jde o mě osobně, je to můj silný názor, ale i názor několika mých kolegů. Nemůžu ale potvrdit, že je to názor vedení hnutí, že je to naše oficiální pozice. Nejsem člen vedení, koneckonců občas mám jiné postoje než zbytek hnutí. Faktem ale je, že to uvnitř hnutí zaznělo, že to tam zarezonovalo a já si myslím, že bychom to měli prosazovat.
V čem spatřujete výhody takového volebního systému?
Transparentnost, přehlednost, spravedlnost. Každý, komu jde skutečně o tyto vlastnosti a každý, kdo chce poměrný volební systém, nemůže tento návrh nepodpořit. Je to přehledné, viditelné. Osobně si umím představit i bonus pro vítěze, při přepočtu zbytku či propadlých hlasů. Pokud to politici myslí upřímně, jeden volební obvod je za mě nevyhnutelným vyústěním této bezprecedentní situace.
Lze to říct i takto: nyní máme čtrnáct volebních krajů, ve kterých počet mandátů odpovídá počtu obyvatel. Největší jsou v tomto ohledu čtyři volební obvody: Praha, střední Čechy, Moravskoslezský kraj a jižní Morava. V těchto čtyřech krajích se rozděluje téměř polovina všech mandátů. Jde tedy o kraje, které jsou – pokud jde o rozdělení mandátů – nejpoměrnější. Naopak tam, kde se rozděluje pět nebo osm, jako v Karlových Varech a Liberci, jsou ty výsledky z logiky věci postavené na většinových prvcích.
Pokud by se zachovalo čtrnáct krajů, bez ohledu na přepočet těžko dosáhnete toho, aby se tam k mandátu dostaly také strany, které mají pět nebo šest procent hlasů v daném kraji. Prostě to nejde, jsou to kupecké počty. Čím větší počet krajů, tím silnější většinový prvek. Poměrný systém se zachovává jen u těch velkých krajů. Pokud tedy chceme jít cestou jasného, transparentního a poměrného, musí to být jeden obvod.
Původní návrh volebního zákona z roku 2000 dokonce počítal s 35 volebními obvody…
Ano, přesně tak. Rád bych připomněl, že jsem byl v roce 2000 mluvčí Unie svobody. Tehdy jsme podávali stížnost k Ústavnímu soudu právě kvůli volebnímu zákonu, který ODS a ČSSD schválila proti Čtyřkoalici. Tehdy to s námi napadl také Václav Havel. Ten podnět stavěl právě na počtu krajů, ODS a ČSSD chtěly, abychom měli oněch 35 volebních obvodů. Kromě toho obě tehdy velké strany prosadily sčítací klauzuli (deset, patnáct a dvacet procent podle počtu stran) pro koalice.
No a Ústavní soud sice zrušil 35 obvodů, ty sčítací klauzule, což bylo namířeno jednoznačně proti Čtyřkoalici, ovšem ponechal. A teď v naprosto stejné věci rozhodl po dvaceti letech jinak. Nepředvídatelnost práva v přímém přenosu. Navíc v dnešní situaci, kdy se tomu politické strany přizpůsobily, a přesně podle toho zákona dvě koalice vznikly. A to už vůbec nemluvím o tom, že podle zrušeného volebního zákona proběhlo pět voleb do sněmovny. Co nám tím chce jako Ústavní soud říct? O časové otázce škoda mluvit - soudci na vyhotovení rozhodnutí měli tři a půl roku, zatímco po nás chtějí, abychom se během několika měsíců dohodli na novém zákoně. Všechno špatně.
Koordinujete svůj postup v rámci koalice?
Já osobně ne. Pokud něco koordinuje premiér, je to možné, ale nemám o tom informace. Ale jinak myslím, že takhle ta věc nestojí, tady musí jít o dohodu většiny, nikoliv o dělení koaliční versus opoziční návrh.
Volební zákon musí schválit také Senát, kde má většinu opozice. Co když bude proti?
Co by je vedlo k tomu, aby byli proti? Pokud v tom není nějaký kalkul… V takovém případě by byla jejich cílem taktika, statistický propočet, takové volby, které budou výhodné pro ně. My bychom to ale měli přece schválit natrvalo, ten zákon se neschvaluje jen na letošní volby, nelze uvažovat o tom, komu v danou chvíli prospěje, koho poškodí. Musíme to projednat. Je to opravdu velký závazek a neskutečná komplikace. Navíc máme ve sněmovně covidové zákony a dalších 360 zaparkovaných a neprojednaných norem. A teď budeme v řádech týdnů šít horkou jehlou takto citlivý zákon. Škoda, že ústavní soudci nenesou odpovědnost před lidmi.
Je fakt, že na vyjednávání máte relativně málo času. Věříte, že to celé stihnete?
Abych byl upřímný, fakt nevím. Na jednu stranu věřím, že ano, protože nám nic jiného nezbývá, ale pokud někdo navenek deklaruje vůli, avšak ve skutečnosti mu nejde o to najít dohodu, tak to bude složité. Může do toho vstupovat celá řada vlivů, někdo může mít zájem na tom, aby se to celé překlopilo v politickou krizi, což pak neomylně spadne na hlavu vládě. Další politici do toho zase mohou vnést jiné prvky, které nebyly předmětem rozhodování Ústavního soudu, třeba korespondenční volby.
Každý občan by to měl nyní velmi pozorně sledovat. Je velká pravděpodobnost, že ta vypjatá situace může spoustu věcí demaskovat. Doslova v přímém přenosu se ukáže, komu jde hlavně o sebe, kdo hledá takový systém, který ho letos zvýhodní, a kdo naopak hledá trvalé řešení.
