Levicové vedení Berlína přišlo s radikálním návrhem, jak řešit hlubokou bytovou krizi, s níž se německá metropole potýká už několik let. Koalice stran SPD, Levice a Zelených plánuje na pět let zmrazit růst cen bydlení a stanovit maximální výši nájemného. Opoziční CDU návrh ostře kritizuje a označuje ho za návrat k „plánovanému hospodářství“. Může být zastropování nájemného cesta, jak vyzrát na bytovou krizi, s níž se začíná potýkat i Praha? Zeptali jsme se ekonomů.
O návrhu zákona, podle něhož by nově uzavřené nájemní smlouvy neobsahovaly vyšší částky než ty předešlé, má senát Berlína hlasovat 18. června. Zákon zároveň počítá s tím, že nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za „příliš vysoké“, bude sníženo na stanovenou nejvyšší možnou úroveň. Pokud zákon projde, má začít platit od ledna roku 2020. Podle opoziční CDU je však v rozporu s německou ústavou.
Je zastropování nájemného vhodným řešením současné bytové krize? A mohl by návrh, který se snaží protlačit berlínská SPD, uspět v Praze? Položili jsme šest stejných otázek českým ekonomům – Lukáši Kovandovi a Iloně Švihlíkové – kteří nabídli dva zcela odlišné pohledy.
