Většinu z nich zbourat a následně postavit znovu. Takové je nejefektivnější řešení pro většinu průmyslových budov postavených v Česku před rokem 2000. „Většina průmyslových hal, která v Česku byla postavená před rokem 1998, je na demolici. Pro majitele je daleko efektivnější recyklovat materiály z této stavby a postavit halu moderní, která bude energeticky efektivní,“ uvažuje v novém dílu Zelené ekonomiky Pavel Sovička, ředitel české a slovenské pobočky společnosti Panattoni. Starší půmyslové budovy podle něj už nesplňují očekávání firem z hlediska efektivity provozu a energetické úspornosti.
„A i s ohledem na Zelenou dohodu tak stále více objektů skončí tak, že bude zdemolována a postavena úplně nově a efektivně,“ dodává. Výhodu to má v konečném důsledku nejen pro majitele z pohledu levnějšího provozu, ale i pro zaměstnance, kteří se při stavbách nových hal dostávají do centra pozornosti. „Bylo to vidět například, když jsme v Dobrovízi stavěli první Amazon centrum. Tehdy se během stavby přijel podívat vysoce postavený šéf z Ameriky, který se nás vyptával na různé dispozice. A hrozně ho zajímalo, proč máme nejlepší místo v budově s nejlepším denním světlem vyhrazené na kanceláře,“ vzpomíná Sovička.
A přestože to bylo podle původního zadání, Amazon následně touto intervencí své plány změnil. „Ten manažer to chtěl hned předělat. Ty nejlepší prostory, kde je nejvíc denního světla, tam prý mají být lidi, kteří dělají na place. A zaměstnanci z kanceláří, těm ať se najde nějaké jiné místo. Nejvíce výhod mají mít lidé, kteří dělají v provozu, protože mají tu práci těžší a potřebují to mít kompenzované,“ doplňuje ředitel developera Panattoni. „A podobný mindset, tedy při stavbě nové průmyslové budovy myslet hlavně na zaměstnance, má stále více našich klientů,“ dodává.
Proč se životnost průmyslových nemovitostí neustále snižuje? Co pro průmyslové stavebnictví znamená Zelená dohoda? A proč Česko z pohledu stavební legislativy připomíná Kocourkov? Pusťte si celý pořad.
