Muhammad bin Salmán, saúdský korunní princ, se rozhodl, že se zapíše do dějin. Sám o sobě mluví jako o vizionáři, jenž by rád otevřel svou zemi světu a život v ní učinil příjemnějším pro všechny. Vizionář je nicméně příliš skromné označení – obzvlášť když jde o někoho, komu, jak začíná být zřejmé, nestačí se do dějin jen zapsat, ale kdo chce (a nejspíš bude) dějiny psát sám.
První oficiální cesta MbS, jak bývá jméno korunního prince zkracováno, do Spojených států se nesla v duchu hledání investic a propagace plánu nazvaného Vize 2030, jež má zajistit Saúdské Arábii nezávislost na výnosech z ropného průmyslu, a který zatím zůstává spíš v plenkách. Ukázalo se, že se MbS od tradičního modelu saúdského vedení, na nějž jsou blízkovýchodní reportéři zvyklí, víc lišit nemůže, snad ani kdyby odložil tradiční oděv. Je víc než zřejmé, že byť není dvaaosmdesátiletý král Salmán v nijak špatném stavu, u kormidla už stojí jeho syn. A pokud se dá skutečně věřit jeho příznivcům z Wall Streetu a Bílého domu (obzvlášť pak kamarádovi Jaredu Kushnerovi), chystá se MbS s tradičními saúdskými pořádky velice rychle a zásadně zatočit.
