ANALÝZA KARLA SVOBODY | Kdyby se v Česku nějaký zákon už pět dní po oznámení úvodní mlhavé úvahy schvaloval v parlamentu, bylo by z toho pozdvižení. Byli bychom svědky kritiky, že daná norma vůbec není projednaná a prodiskutovaná s veřejností. Něco podobně hektického se teď děje v Rusku, kde ovšem nejde o řadový zákon, ale rovnou o zásadní změny ústavy. Teprve nedávno je oznámil prezident Vladimir Putin a parlament už pro ně zvedá ruce.
Ruská Duma dostala návrhy v pondělí a první čtení se odehrálo právě dnes, kdy se pro změny vyslovilo všech 432 přítomných poslanců. Druhé čtení je naplánované na 11. února a samotné „všelidové hlasování“ se očekává 12. dubna. Změny, které údajně mají zlepšit fungování státu, oznámil prezident Putin teprve před týdnem ve svém poselství členům Federálního shromáždění (psal jsem o tom i zde). Po předložení návrhů Dumě se dozvídáme nové detaily.
Pro kontext připomeňme, že Putin minulý týden spolu s oznámením návrhů také zřídil komisi, která měla vše projednat (doslova se jmenuje „Pracovní skupina pro přípravu návrhu zanesení změn do Ústavy Ruské federace“). V té až na výjimky nezasedli téměř žádní právníci, respektive je jich jen jedenáct z celkového počtu 75 členů. Jak se vzápětí ukázalo, v komisi vlastně nemusel sedět vůbec nikdo, protože návrhy prostě už byly hotové a neočekávalo se, že by do nich kdokoli cokoli dodával. Komise se tak do budoucna bude starat jen o organizaci tzv. všelidového hlasování – referenda, o kterém nicméně v Kremlu z praktických důvodů tvrdí, že referendem není.
