Hosté mnohdy ani nepoznají, že je obsluhuje handicapovaný. Neziskovka nemůže jen natahovat ruce, říká Dudáková

Audioverze

Přes dvacet let se Zuzana Dudáková v rámci své neziskové organizace Náruč věnuje pomoci lidem s psychickým onemocněním a mentálním postižením. Mimo jiné provozuje spolek Náruč i kavárnu Modrý domeček v Řevnicích, jejímž cílem je dát handicapovaným důstojnou plnohodnotnou práci a zapojit je do života. „Mnoho hostů, zvláště těch svátečních, co naši kavárnu neznají, dnes už často ani nepozná, že je obsluhuje handicapovaný. Je důležité, aby se u nás pracovníci cítili dobře. Lidé by nám nic neodpustili a jsme za to vlastně rádi, zpětná vazba, když se něco pokazí, je nesmírně cenná,“ říká Dudáková.

Řídit neziskovou organizaci se podle Dudákové v jádru neliší od řízení klasické firmy, sama přiznává i to, že kdyby začínala dnes, obklopí se experty včetně těch ze ziskového sektoru. „Pro dárce a sponzory se musíte stát atraktivními, musíte umět svou práci prodat. Cesta do pekel pro neziskovku je jen stát s nataženýma rukama, to nemůže fungovat, musíte umět něco nabídnout,“ popisuje realitu neziskového sektoru Dudáková s tím, že důležitá je i investice do PR a marketingu. „Pokud se bavíme o neziskovém sektoru sociálních služeb, pomoci a podpory lidí s handicapem, tak je to obrovská služba pro stát. Je to komplikovaná a specifická věc, stát ty služby neumí namodelovat,“ dodává.

Jakou inspiraci čerpala Zuzana Dudáková ze zahraničí a co radí těm, kteří by se chtěli neziskovému sektoru začít věnovat? Poslechněte si celou epizodu.

Stereotypy, které nás brzdí jsou často jen v našich hlavách. Je jedno, zda tým vede muž, nebo žena, říká Čadová

sinfin.digital