Všichni muži mají společného předka. Ženy byly více věrné, než si myslíme, říká genealog Kotačka

Lákalo vás někdy pátrat v minulosti po vlastních předcích? Pro Martina Kotačku zabývajícího se genetickou genealogií je to denní chleba, dokáže zjistit dokonce i to, kdo byl otcem vašeho nemanželského předka v devatenáctém století. A často jsou to překvapivá zjištění. „Všichni muži mají jednoho společného předka. Žil někdy před zhruba dvěma sty padesáti tisíci lety v Africe. U něj se všichni sejdeme,“ říká Kotačka, který upozorňuje i na to, že ženy byly historicky mnohem věrnější, než si myslíme.

Koluje ve vaší rodině historka o tom, jak váš prapředek by napoleonským vojákem, který tu během tažení zanechal potomka? Pokud nechcete přijít o iluze, pak snad ani nepřemýšlejte o využití služeb Martina Kotačky. Jako genetický genealog by vás mohl zklamat: vše je úplně jinak, než se traduje. „Reálný základ původu rodu je v těchto případech prostě v nějakém nemanželském předkovi, na kterého se narouboval tu pan kníže, tu napoleonský voják nebo jiný nájezdník. Ale v drtivé většina případů se z analýzy DNA ukáže, že to tak není a je to jen rodinná legenda,“ vysvětluje Kotačka. „Kdyby to jen se všemi těmi pradědečky napoleonskými vojáky byla jen z poloviny pravda, tak by Napoleon u Slavkova musel mít tak milion vojáků,“ dodává s tím, že v minulosti navíc byla vysoká úmrtnost novorozenců, a když už se nějaké takové dítě zplozené mimo manželský svazek narodilo, tak si často neslo celoživotní cejch bastarda, a mnohdy díky tomu ani vlastní potomky nemělo a žilo spíše na okraji společnosti.

Jak má vypadat h*vno? Je to individuální – od válečku po spirálku, říká internista Vařeka

Kotačka vysvětluje i to, odkud pramení častý omyl, že značný počet dětí není potomkem toho, o kom se domnívají, že byl jejich otec. „Většina těchto dat je od laboratoří, které dělají testy paternality. A tam pochopitelně chodí hlavně ti muži, kteří o otcovství mají reálné pochyby, které se často naplní. Když se na to ale koukáme optikou genealogie, tak nemanželských dětí bylo mezi 17. a začátkem 20. století minimum. Ženy byly tenkrát věrnější, než bychom si mysleli. Ostatně ono na nějaké mimomanželské aféry tehdy nebyl ani čas,“ uzavírá Kotačka.

Jaký test DNA si nechat udělat a kde, pokud se chceme něco dozvědět o své rodové historii? A proč nemá příliš cenu řešit, jestli máme slovanský, keltský, či germánský původ? Poslechněte si celý podcast.

Autorkou titulní fotografie je Dagmar Husárová (licence CC, Wikimedia Commons)

sinfin.digital