Jan Horký je známý nejen jako šéfkuchař v současnosti dohlížející na tři restaurace, ale i jako dlouholetý kapitán Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky. A právě soutěžní vaření po celém světě ho stále nabíjí energií a touhou se ve své kariéře posouvat. „Za ty roky se na soutěžích už i s mnoha kuchaři ze světa známe. Píšeme si a posíláme si fotky jídel. To je super takhle si předávat zkušenosti, rady a zážitky,“ říká Horký s tím, že například příprava na kuchařskou olympiádu trvá prakticky celé čtyři roky mezi jednotlivými kláními.
Momentálně má na starost jeden stále ještě kvůli koronaviru zavřený hotel a trojici plzeňských restaurací, inspiraci ale šéfkuchař Jan Horký sbírá po celém světě, i díky tomu, že prakticky celou svou kariéru se věnuje soutěžnímu vaření. Z juniorské kuchařské reprezentace přešel rovnou do Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky, kde je už dvanáct let kapitánem. „Několikrát jsem už chtěl končit, ale vždycky, když někam odjedu na soutěž, mě to tak nabije, že si řeknu, že musím znova,“ komentuje svůj vztah k mezinárodním kuchařským soutěžím Horký.
V zahraničí Horkého inspiruje nejen samotné
vaření, ale i celkový přístup k práci v gastronomii. „Už
když jsem začal s vařením cestovat a viděl jsem, jak to venku
funguje, tak od té doby se to snažím i u nás rozvinout. Venku
jsou ještě pořád před námi, stravování je tam součást
kultury. Už to tady tak taky bereme, ale ne tolik. Stejně tak i
obsluha v zahraničí je hrdá na to, že to dělá. Dali se na to,
že slouží hostům. U nás mi přijde, že si občas tohle
neuvědomují, že ve službách musí být milí a příjemní,“
vysvětluje Horký.
Jak se Janu Horkému připravoval
catering pro Pražský hrad a jak se mu vařilo v sídle OSN? Jakou
kuchyní se nejvíce inspiruje? A jak probíhá prestižní kuchařská
olympiáda? Poslechněte si celý podcast.
