V nejnovějším díle našeho motoristického podcastu jsme se podívali na to, jak závratně se posunula ochrana dětí při jízdě autem. Porovnali jsme totiž sedačky, které dělí bezmála půl století. Pokud před lety sedačku někdo vůbec používal, pak především k udržení dítěte na jednom místě, aby se samovolně nepohybovalo po autě. Dnes je autosedačka samozřejmostí. Že ovšem existuje i verze s airbagem, jsem dosud netušil. Tahle autosedačka úplně „mění hru“!
Vajíčka, podsedáky, vleže, vsedě, po směru, proti směru, s isofixem, bez... Možných konfigurací bezpečné přepravy dítěte v autě jsou desítky. Aby rodiče zvolili správně, nezbývá jim zdánlivě nic jednoduššího, než vědět, kolik jejich ratolest váží, měří a co jí v autě dělá, nebo nedělá dobře.
To je ale jen velmi povrchní náhled, který nedetekuje možnosti současného technologického vývoje.
Za bezpečný standard se obecně považuje sezení zády ke směru jízdy, které má jednu nepřekonatelnou výhodu - při čelním nárazu poskytuje autosedačka dítěti celoplošnou oporu a negativem zůstává „pouze“ zpětný ráz. Ideálem by tedy bylo, aby děti seděly zády co možná nejdéle.
Zády ke směru jízdy není pro každý žaludek
Praxe je ale taková, že v této poloze cestují jen ti nejmenší. Má to dvě jasné příčiny – velké části jedinců se při jízdě zády ke směru dělá špatně a postihuje je tzv. kinetóza, což obvykle znemožní další jízdu. Pro psychickou pohodu je navíc také nesmírně důležitá možnost sledovat krajinu kolem a mít oční kontakt s rodičem, což při jízdě zády nelze.
Jak ale zajistit stejnou míru ochrany při sezení klasicky po směru jízdy? „To by musela mít airbag, ale to nejde vyrobit,“ řekli majiteli firmy Cybex v německé zkušebně ADAC. „Ale půjde,“ odtušil obratem Martin Pos a vsadil se s techniky o basu piv, že takovou vyrobí.
Jak to dopadlo, uvidíte v tomto díle.
