Syrová jihočeská true crime otevírá policejní spisy a vrací se k třem kauzám: k vraždě prostitutky přezdívané Čert z E55, jejíž uzavření přišlo až po letech během příprav knihy, k dvojnásobné vraždě mladých žen v Českých Budějovicích a k trojnásobnému zabíjení kvůli zisku. Autoři, bývalý šéf budějovické mordparty Václav Hýsek a novinář Pavel Pechoušek, pracují s autentickými dokumenty, protokoly a fotografiemi. „V době spáchání vražd nemohla policie veřejnost do detailů informovat. S odstupem času však již nic nebrání připomenout si brutalitu těchto případů a cynismus pachatelů,“ píše v úvodu Václav Hýsek.
První případ v knize nese název Zavražděný Čert. Hýsek připomíná dobu, kdy se v devadesátých letech rozmáhala silniční prostituce na trase E55. Právě odtud zmizela Gabriela Supeková, známá mezi kolegyněmi i pasáky pod přezdívkou Čert. V roce 2007 našli její tělo u břehu lipenské přehrady.
„Všichni policisté, kteří na případu pracovali, pravdu znají. To, že se pro nevěrohodnost korunního svědka dostal obžalovaný na svobodu, potvrzuje starý známý fakt, že spravedlnost dokáže být někdy slepá,“ konstatuje Hýsek v knize.
Vyšetřování trvalo dlouhé roky a případ se stal jedním z takzvaných policejních pomníčků. Uzavřen byl až v roce 2024 – tedy ve chvíli, kdy už autoři knihu připravovali do tisku, a hlavně, když už byl zpětně usvědčený vrah po smrti.
E55: ráj pro zákazníky, peklo pro ženy
Kniha nezůstává jen u samotného popisu vražd. Atraktivní je mimo jiné proto, že podrobně vykresluje i prostředí, ve kterém oběti žily. V devadesátých letech se jih Čech stal jedním z center silniční prostituce. Na trase E55 vyrostly desítky nočních klubů a nevěstinců, největší koncentrace byla u hraničního přechodu v Dolním Dvořišti.
„Česko tehdy bylo v evropském regionu rájem prostituce,“ píší autoři. Zákazníci přijížděli hlavně z Rakouska a Německa – lákala je nízká cena, anonymita a pestrost nabízených služeb. Pro ženy na trase to ale znamenalo každodenní dřinu, život pod kontrolou pasáků a strach z násilí.
Výpovědi žen, které se do knihy dostaly, jsou syrové a bez příkras. Jedna z prostitutek popsala, že za den obsloužila šest až deset klientů, pasák čekal nedaleko a pokud se nevrátila do patnácti minut, následovalo bití. „Za tři měsíce jsem odevzdala 54 tisíc eur. Často jsem měla strach o život,“ stojí v policejním spise citovaném v knize.
Pro Gabrielu Supekovou alias Čerta, zavražděnou u Lipna, tohle prostředí znamenalo konec. Přestože byla mezi kolegyněmi neoblíbená a zákazníky spíše odpuzovala, držela si na trase své místo. Právě tam ji potkaly poslední chvíle života.
Od šestnácti v polepšovně: Vrah, který si psal deník
Druhý zločin, který kniha rozebírá, šokoval České Budějovice na konci devadesátých let. Mladý muž, jehož jméno se navždy spojilo s brutalitou – Steinbauer – zavraždil dvě mladé ženy.
Podle spisu, z něhož autoři citují, šlo o chladnokrevně promyšlené činy. Pachatel si vedl deník, kam zapisoval nejen své úvahy, ale i poznámky o vraždách. „Vražda je jen otázkou rozhodnutí,“ stálo mezi řádky.
Vyšetřovatelé mordparty tehdy čelili enormnímu tlaku veřejnosti i médií. Hýsek v knize připomíná, že na podobné činy nebyli lidé v Budějovicích zvyklí – a proto se objevovaly i různé fámy, o kterých se v knize dočtete. Proces nakonec skončil nejpřísnějším trestem: doživotím.
Vraždění jako živnost a detaily policejní práce
V knize se podrobně dočtete i o třetím případu s názvem Vraždění jako živnost, který popisuje trojnásobnou vraždu spáchanou mladým mužem kvůli penězům. I tento proces skončil doživotním trestem.
Budějovická mordparta ale není jen sledem kriminálních příběhů. Autoři opakovaně zdůrazňují, že objasnění vražd je vždy výsledkem kolektivní práce. „Jediný člověk by nikdy nemohl tak složité věci vyšetřit,“ připomíná Hýsek. V knize proto vystupují nejen kriminalisté z mordparty, ale i technici, analytici, psovodi nebo soudní lékaři. Je to pohled do zákulisí, kde se každý dílek musí správně poskládat, aby mohlo padnout pravomocné odsouzení.
Syrový dokument o zločinu
Budějovická mordparta není román ani beletrizovaná detektivka. Je to dokumentární kniha, která věcně a bez příkras popisuje tři skutečné případy vražd i zákulisí policejní práce. Čtenář se setká s autentickými zápisy z vyšetřování, pitevními protokoly i výpověďmi svědků. Autoři Hýsek s Pechouškem nabízejí pohled na mnohdy idylické jižní Čechy, tak, jak je neznáte – se všemi detaily, které k policejní praxi patří.
Václav Hýsek
U policie byl už jeho otec, který ho však od tohoto náročného povolání odrazoval. Václav přesto do služby nastoupil v roce 1977. Na krajskou kriminálku, která byla jeho vysněným oddělením, přišel v roce 1993. Setrval zde až do roku 2021.
Začínal jako starší referent skupiny násilí a mravnostní kriminality, kde řešil trestnou činnost mládeže a páchanou na mládeži. Patřila sem i prostituce. V roce 1996 byl pověřený vedením této skupiny. Poté vedl první oddělení. Působil jako operativec – vrchní komisař na problematice vražd.
Tam byl až do svého odchodu do důchodu. Ten si nyní užívá plnými doušky na rybách, se svými čtyřmi vnoučaty anebo na motorce.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
