KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Prezident Miloš Zeman po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou poslal do éteru výhružku, že je připraven vetovat státní rozpočet na rok 2022, jelikož není úsporný. Původní návrh počítal s deficitem ve výši 390 miliard. Ministerstvo pak doslova během pár hodin předložilo nový návrh rozpočtu, ve kterém proti předchozí verzi snížilo schodek o 13,4 miliardy korun. Přesto nový rozpočet nelze považovat za úsporný. Problém je mnohem komplexnější: neutěšený plán vládního hospodaření na příští rok je jen odrazem hlubšího trendu směřování k celkové finanční krizi.
Zeman se po diskusi se Schillerovou nechal slyšet, že státní rozpočet na rok 2022 je „nedostatečně úsporný“ a „nedostatečně investiční“. Záhy na to ministerstvo financí předložilo úplně novou verzi rozpočtu, která počítá s nižším deficitem, jenž úřad vyčíslil na 376,6 miliardy. Babišova vláda přitom již v červnu schválila parametry rozpočtu na příští rok, když na ukazateli deficitního skóre neslavně zazářila číslice mínus 390 miliard Kč.
Nová, „zemanovská“ verze rozpočtu z dílny ministryně Schillerové počítá s vyššími příjmy (1543 mld. Kč oproti původním 1485 mld. Kč), ale také s vyššími výdaji (zhruba 1920 mld. Kč oproti 1885 mld. Kč). „Zázračně“ nakynuté příjmy (a následně i výdaje) odhadované na příští rok vycházejí z optimističtějšího předpokladu růstu ekonomiky, a tedy i vyšších daňových, respektive pojistných odvodů a objemnějších dotací z EU. Těmito virtuálními operacemi dokázal resort financí snížit deficit (tedy konsolidovat jej) o 13,4 miliardy. Původní verze pracovala s konsolidací 110 miliard. Připomeňme, že letošní státní rozpočet má naplánován deficit ve výši 500 miliard korun.
Úspory v nedohlednu
Hlavě státu je nutno dát za pravdu v tom, že rozpočet není úsporný. Nebyl jím v původní verzi a není jím ani po nejnovější zkrášlovací proceduře ministerstva financí. Jistě, lze vystopovat náznaky toho, že si někteří ministři uvědomují potřebu šetřit. Šéfka financí Alena Schillerová například zmínila redukci počtu úředníků svého ministerstva. Jenže počet státních zaměstnanců za poslední roky znatelně rostl. Faktem také je, že rozpočet počítá s mírnými meziročními poklesy výdajů některých státních úřadů. Paradoxně, nejvíce si v novém rozpočtu utahuje opasek ministerstvo dopravy, jehož výdaje mají klesnout o zhruba 8 miliard. Jiná ministerstva si však významně polepší.
Jakýkoliv náznak dojmu úspornosti bere za své, když uvážíme, že letošní deficit má dosáhnout půl bilionu korun a rozpočtový schodek v příštím roce je – nově – proponován na více než 376 miliard v situaci, kdy ekonomika začíná růst (přičemž hodnota HDP nedosahuje předpandemické úrovně). Hovořit o úsporách, potažmo úspornosti je naprosto matoucí. Jaképak úspory, když vláda za sebou kumuluje dluhy, jež budou poplatníci muset donekonečna splácet i s nemalými úroky?
