KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Bankrot – běžnému člověku to slovo evokuje katastrofu. Realita však bývá v případě států složitější. Vyhlášení neschopnosti splácet závazky včas a v plné výši není ve světě až tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát. Teď je v této situaci Rusko, stižené sankcemi za napadení Ukrajiny. O víkendu totiž nesplatilo úroky ze zahraničních dluhopisů.
Současná situace není jednoduchá už jen kvůli očekávaným sporům o to, zda se opravdu jedná o bankrot. Pravděpodobně ano v tom smyslu, že současná splátka dluhu nebyla zaplacena včas a v plném objemu. Jednalo se konkrétně o úroky z ruských obligací v objemu zhruba 100 milionů, denominovaných v dolarech a eurech.
Na druhou stranu, pravdu mají i ti, kdo říkají, že tento bankrot je vynucený. Rusko podle všeho odeslalo peníze do Euroclearu, který funguje jako mezinárodní vypořádací centrum. Tam byly peníze v důsledku sankcí zmrazeny, což je hlavní ruský argument, proč se údajně nejedná o bankrot – peníze jsme odeslali a to, že je Euroclear nedoručil, opravdu není naše chyba, tvrdí Moskva.
V případě bankrotu věřitelé zpravidla ztrácejí podstatnou část svých investic, pokud ne rovnou všechny; stát pak přichází o svoji kredibilitu. Dává bankrotem najevo, že selhal, že jeho ekonomická politika byla chybná a že jej dovedla do problémů. Na druhou stranu, bankrot mu dává šanci zbavit se dluhu a začít znovu. Problémem je, že se mu výrazně zhorší kreditní rating a nikdo mu příliš nechce půjčovat. Nastupují tak mezinárodní instituce, které ale zároveň požadují programy nepříjemných reforem. Ideálním koncem podobného režimu je pak situace, kdy se stát obejde bez podobného krizového financování a je schopen si pro peníze dojít na trhy.
