KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně Maláčová v předvolební snaze o záchranu sociální demokracie vyrukovala proti zahraničním pracovníkům v Česku, ze kterých se prý stali „novodobí otroci“. A také prý představují bezpečnostní riziko. Pracovní trh je přitom na pomoci cizinců závislý a volá po jejich silnějším přílivu. Vyhrocuje se tak spor, který v přeregulované a deformované ekonomice nemá optimální řešení.
V Česku již spoustu let zaznívají stesky na chybějící pracovní sílu. Hovoří se o nutnosti sehnat dalších 300 tisíc lidí; dřívější poptávka sahala až k půl milionu pracovníků. Vzhledem k tomu, že není šance rekrutovat tolik lidí z tuzemských zdrojů, logicky sílí volání po větším importu pracovníků ze zahraničí, typicky z Ukrajiny, která je (pomineme-li „nezahraniční“ Slovensko) dlouhodobým a tradičním dodavatelem. Do hry je vtahována vláda, potažmo stát, od kterého se očekává pomoc, jakkoliv je myšlenka pomoci státu kontroverzní a riziková. Ledaskdo může mít pocit, že kam noha státu jednou vstoupí, tam tráva ani byznys po dalších sto let nekvete...
Co na to stát? Nejzřetelnějším krokem v této oblasti je soustředěný atak na firmy v podobě přepadových kontrol dodržování zákoníku práce a všemožných úředních předpisů, jež státní moc uvalila na podnikatelskou sféru. Do čela kontrolorského vojska se při některých výpadech osobně postavila ministryně práce Jana Maláčová. Asi také proto, aby pak mohla vystupovat s triumfálním zveřejňováním výsledků kontrol. V nich odhaluje „prohřešky“ podniků spočívající například v tom, že nedostatečně kontrolují docházku pracovníků – ve více než sedmdesáti případech prý firmy chybovaly v evidenci pracovní doby...
Nebezpeční cizinci. Opravdu?
Došlo také k „systémovému porušování rozvrhování pracovní doby, porušování odpočinku během pracovní doby a nedodržování maximálního rozsahu přesčasů“. Ještě horší než „zaklekávací“ a účelovostí zavánějící kontroly firem jsou závěry, jež směrem k trhu práce Maláčová vyvodila. K předvolebnímu mariáši totiž vytáhla kartu nebezpečných cizinců.
