KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Novela suše nazvaného Zákona o ochraně zemědělské půdy, která právě prochází poslaneckou sněmovnou, jitří emoce. Proti legislativě z pera Ministerstva životního prostředí tvrdě vystupují podnikatelské organizace, podle kterých jde o hrozbu pro konkurenceschopnost Česka a také atak proti zdravému rozumu. Novela mimo jiné počítá s tím, že na zemědělské půdě by se nesměly stavět velké sklady či obchodní centra; průmyslové fabriky ovšem „nevadí“.
Základní problém, který se novela snaží řešit, vystihl ministr životního prostředí Petr Hladík na nedávné tiskové konferenci: „Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života,“ uvedl ministr. „Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tomu zamezíme,“ dodal.
Ona zmiňovaná novela skutečně počítá (kromě jiného) s tím, že tu nejcennější zemědělskou půdu už nebude možné velkými nákupními a obchodními centry zastavovat, respektive že ji nebude možné vyjmout ze Zemědělského půdního fondu. Jde o opatření, které dává na první pohled smysl a má motivovat podniky, aby si pro své prostory vyhlédly jiné pozemky.
I když však novela může vypadat dobře na papíře, ďábel se pochopitelně ukrývá v detailech. A těch není málo. Základní problém je strategický: prapůvod současného ekonomického zaostávání Česka lze vystopovat v dlouhých povolovacích procesech pro jakoukoliv představitelnou stavbu. To brzdí rozvoj infrastruktury, bydlení, energetiky i digitalizace a má řadu dalších, sekundárních efektů.
Pokud by tedy Česko mělo jít nějakým směrem, pak cestou odstraňování překážek a podporou co nejrychlejší výstavby. Navrhovaná legislativa však způsobí opak – snížením dostupnosti pozemků se bude stavět méně a zbývající pozemky budou dražší.
Zda – a zejména v jaké – verzi zákon projde legislativním procesem, je pochopitelně věcí politických priorit. A zároveň platí, že zákon často z procesu „vyleze“ ve zcela jiné podobě, než ve které do něj vstupoval. Přesto současné znění trpí řadou neduhů.
Na největší paradox upozornil Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), podle kterého by nově nešlo na kvalitní zemědělské půdě postavit sklad či obchodní centrum, ovšem průmyslové fabriky se takové omezení netýká. A teď vymysli, soudruhu, nač je komu fabrika bez skladu!
Jde také o „praktický“ kontext. Česko se už od pandemie potýká s rekordně vysokou mírou obsazenosti velkých skladů a logistických parků, které se s nástupem e-commerce staly vysoce poptávaným zbožím. I když pandemie odezněla, trendy zůstaly a logistické parky jsou stále extrémně poptávané – například Rohlík nedávno otevřel nový distribuční sklad, díky kterému lépe pokryje Ostravsko. Firem, které takto expandují, je nespočet.
„Na poptávku reagovat nestíháme. Česko má velkou nevýhodu a tou je délka povolovacích procesů. Pokud se vám podaří najít vhodný pozemek, což je také stále těžší, trvá velmi dlouho, než získáte územní rozhodnutí a stavební povolení,“ glosoval nedávno v rozhovoru pro Forbes Martin Baláž z mezinárodního realitního koncernu Prologis, který v Česku pronajímá 1,3 milionu metrů čtverečních v logistických a průmyslových parcích.
Ovšem pokud vejde novela v platnost, situace na trhu se zhorší a dostupnost skladů bude ještě nižší. Sklady nadto budou velmi decentralizované, což kromě SOCR kritizuje i Hospodářská komora. „Podle Hospodářské komory možná dobře míněná regulace logistiky na zemědělské půdě způsobí problémy v tuzemském hospodářství a odradí investory od výstavby, mimo jiné i proto, že jim sníží právní jistotu,“ uvedla HK ve svém vyjádření.
Ministerstvo argumentuje ochranou přírody, půdou, která je „jedním z nejvzácnějších zdrojů života“, i snahou o zachování dostatečných zemědělských ploch, které přispějí k potravinové soběstačnosti Česka. Je to však pokřivené vidění. Potravinová soběstačnost je chimérou, kterou nikdy nedoženeme, situace zároveň nestojí tak, že by firmy chtěly budovat sklady uprostřed nedotčené přírody.
Naopak. Ty nejpoptávanější pozemky pro sklady jsou u dálničních a dalších logistických tepen a u výrobních průmyslových areálů. Tak prosím klidně zdražme poplatky, za které půjde tyto pozemky vyjmout ze zemědělského půdního fondu, ale neházejme další klacky pod nohy firmám, které chtějí v Česku investovat, a snažme se překážky spíš odstraňovat, než aby přibývaly nové. Jinak zde totiž opravdu bude skanzen a každý soudný investor své peníze pošle radši do okolních zemí.
