KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Je to jen několik dní, co ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyšel v časopise The National Interest článek ke druhé světové válce a jejím příčinám. Putin text dlouho anoncoval, podle svých slov na něm i dlouho pracoval a využil pro jeho psaní mnoho archivních dokumentů. Výsledek ale připomíná spíše politické sdělení než pečlivou historikovu práci. A je přitom jedno, zda ho psal Vladimir Putin, nebo některý z jeho poradců. Podstatné je, že článek opakuje všechna sovětská klišé; žádný průlom do způsobu, jak Kreml interpretuje historii, se nekoná.
Pokud článek o historii (pode)píše nehistorik, je dobré ptát se proč. U politika je to o to jednodušší, protože jde vždy o politiku. V případě výše zmiňovaného článku ještě více o tu vnitřní než zahraniční. Putin v něm interpretuje historii podle sovětského klíče, navíc s vynecháním nepohodlných aspektů. Text částečně reflektuje i sovětskou zkušenost s druhou světovou válkou, která z jejího pohledu začíná až útokem německé armády na Sovětský svaz v červnu 1941. Historická zkušenost je tak jiná, i proto článek apeluje spíše na ruské obyvatelstvo.
Současná kremelská moc je celkově obrácena do minulosti, což se ještě více projevuje nyní, před hlasováním o změnách v ústavě. Prakticky vše je nějakým způsobem vztahováno k historickým událostem. Druhá světová válka a role Sovětského svazu v ní je samozřejmostí. Ostatně i ve zmiňovaném článku se objevuje analogie ruského angažmá v Sýrii s druhou světovou válkou, v jiném případě zase Putin v kontextu boje s koronavirovou nákazou zmiňoval Pečeněhy a Polovce (kočovní středověcí nájezdníci, pozn. red.), což se oprávněně stalo terčem nesčetných vtipů. Nutno říci, že zrovna druhý zmíněný případ ani tolik nezafungoval, Putinovu popularitu koronavirus přeci jen narušil.