KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Nad Českem se začínají povážlivě stahovat mračna regulatorně dotačního socialismu v podobě vládou řízených cen energií pro veškeré obyvatelstvo. Vláda i sněmovna schválily návrh ministerstva průmyslu, tzv. úsporný tarif, jenž v praxi dává vládě volnou ruku pro dotace cen elektřiny či plynu, ale i tepla z tepláren či domovních kotelen. Zlá doba si vynutila návrat centrálně řízeného regulatorně-dotačního mechanismu, i když kormidlo moci drží pětikoalice, jež programově není socialistická.
Abychom vládě nekřivdili: ocitla se ne vlastní vinou v situaci, jaké její předchůdkyně nemusely čelit, ani když zemi zachvátil covid. Rekordně rychle rostou ceny všeho zboží i služeb, když tahounem tohoto skoku jsou drakonicky zdražující ceny energií. Dotačně regulatorní záchranářské kroky Fialovy vlády jsou „logickou“ reakcí na situaci, v níž politická nutnost velí konat. Pacient, tedy elektorát, procitá z šoku, a je nutno jej začít léčit, jak jen to jde. Sociálně dávková léčebná kúra začala zvýšeným příspěvkem na bydlení pro ty, jimž zkrachoval dodavatel energií, a pokračovala pětitisícovým dárkem na každé nezletilé dítě rodinám s celkovým hrubým příjmem do 1 milionu ročně, což zahrnuje valnou část populace.
Úsporný tarif je dlouho avizovaná sociální pomoc odběratelům energií, která má 2 základní aspekty: aspekt politicko-ekonomický, tedy zda mohou/mají být v zemi zaváděny univerzální dotace cen pro veškeré obyvatelstvo a aspekt praktický, jak přesně má být toto dotačně-regulatorní opatření prováděno. Každopádně jsme svědky zásadní změny, kterou je nová „válečná“ sociální politika vlády. Ta se od té standardní (zaměřené na ty skutečně sociálně potřebné) posouvá k masivnímu sociálnímu zastřešování celé země, fakticky bez ohledu na finanční či majetkovou situaci příjemců.
