KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Nad pandemicky a inflačně sužovanou republikou nadále vzlíná fatální spor o snížení DPH, jejíž tíhou stát citelně zatěžuje spotřebitelům odběr energií. Nižší či nulová DPH by mohla zpomalit růst cen elektřiny, potažmo plynu, jejichž zdražování začalo doléhat na domácnosti i firmy. Vláda však plošné snižování (či úplné zrušení) DPH odmítá a trvá na selektivní pomoci omezené skupině domácností.
Připomeňme, že Babišův kabinet srazil 21% sazbu DPH u energií na nulu, ale jen s platností pro listopad a prosinec loňského roku. DPH se tedy letos opět vrátila na původní úroveň. S tím, jak ceny energií začínají stoupat, ožívají snahy využít opět daňový nástroj k „ulehčení“ obyvatelstvu v inflačně-postcovidových časech. Opoziční ANO sice ve sněmovně neprosadilo jednání o energetické krizi, ale chystá se předložit legislativu, která by DPH na energie zrušila. Je tedy možné, že se do „hry“ opět dostane buď nulová daň z přidané hodnoty, nebo její snížení. Nová pětikoaliční vláda však odmítá s daní hýbat. Místo toho si dala schválit selektivní zvýšení a rozšíření sociálních dávek na bydlení pro méně movité domácnosti, na které již zdražení elektřiny dopadlo či dopadne.
Fialova vláda pro svůj přístup založený na cílených sociálních dávkách a ponechání vysoké daně obhajuje tím, že stát nemá na plošné snížení DPH peníze. To je jistě pravda, ale jen z kategorie relativních. Z principu, poptávka po erárních penězích bude vždy vyšší než reálné možnosti státní kasy. Osvobození od DPH u energií by podle odhadů připravilo veřejné finance měsíčně o zhruba 2 miliardy korun. Tedy o téměř 20 miliard za rok. To je velká částka. Zvláště když celkový deficit vládního rozpočtu má letos dosáhnout 280 miliard. Jenže i „díky“ dražší elektřině vybere stát na DPH více než v dobách, kdy elektřiny byla „za hubičku“. Již předchozí vláda navíc schválila návrh na převedení části peněz (jde o zhruba 17 miliard Kč) z výnosů z prodejů emisních povolenek do státního rozpočtu. Tyto peníze jsou určeny právě na zmírnění sociálních dopadů dražší energie. Pokud by se politici dohodli na kompromisu, a tedy DPH by úplně nezrušili, ale „pouze“ ji snížili (z dnešní sazby 21 % třeba na 10 či 5 procent), byly by „ztráty“ státní pokladny přijatelnější.
