KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | V poslední době to působí, jako by Vladimir Putin s příchodem jara znovu ožil a začal cestovat. Nejdříve se vydal vlakem do Burjatska, ještě větší bombou se ale stala jeho návštěva Krymu a následně i noční přílet do Mariupolu. Ruská média šířila záběry, kterak Vladimir Putin hovoří s místními občany, kteří mu děkují za záchranu před zlými nacisty a za vytvoření „kousku ráje“. Výjev pochopitelně působí více než absurdně a není až zase takovým překvapením, že přinesl celou řadu dohadů, jestli je video autentické či kdo je vlastně na záběrech. Už jen tvrzení, že Vladimir Putin, který jinak cestuje vlakem, najednou sedl dokonce do vrtulníku, aby se následně chopil řízení automobilu, vyvolalo pousmání. Autor tohoto textu předem varuje, že není odborníkem na rozpoznávání postav či obličejů, ponechá tedy tuto linii stranou.
Spekulace o tom, že Vladimir Putin používá dvojníky, jsou populární už mnoho let. S příchodem pandemie covidu-19 a následně s válkou proti Ukrajině se Vladimir Putin stáhl do ústraní. Jeho dlouhý stůl, přes který jednal třeba s Emmanuelem Macronem, ale i se svými podřízenými, se stal legendárním.
O to víc překvapovalo, že v jiných případech se bavil s lidmi, kteří mu nijak blízcí nebyli, například s běloruským kolegou Alexandrem Lukašenkem, jen u malého stolu. V jiných případech vznikaly dohady, zda nebyl do záběrů pouze „doklíčován“ a zda se skutečně s letuškami či matkami padlých vojáků sešel.
I pokud budeme akceptovat verzi, že jde opravdu o Vladimira Putina, je otázkou, kdo jsou lidé, se kterými se Vladimir Putin sešel. Jisté je to, že se nejedná ani v jednom případě o náhodně překvapené běžné občany, jak šíří propaganda, ale o předem vybrané lidi. A daleko spíše jde o členy Putinovy rozsáhlé ochranky, která se poněkud šněrovaně jmenuje Federální služba ochrany (FSO). Nejde o nějakou skupinku lidí, ale o instituci, která podle odhadů zaměstnává (reálné číslo pochopitelně tají) kolem 50 tisíc lidí.
Není tedy překvapením, že dokáží vybrat vhodné jednotlivce, ať už má jít o rybáře, nadšeného Mariupolce či třeba právě ony letušky. Dohady o tom, že se jedná často o stejné osoby, mohou a nemusí být pravdivé. Přesto představa, že by Putina kdokoli vystavil setkání se zcela náhodným občanem, je naprosto nereálná.
