KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | V kontextu nelichotivé situace českých veřejných financí se nad tuzemskou ekonomikou začíná vznášet Damoklův meč případných změn sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Zvláště v dnešní době, provázené rekordní inflací, jde o nesmírně citlivé téma pro každého spotřebitele, neboť uvedená daň ovlivňuje, o kolik bude zboží či služby dražší (nebo hypoteticky levnější). Nepřekvapuje, že případné změny DPH mají mít své místo i v avizovaném záměru ministra financí Zbyňka Stanjury, který chce připravit balíček výdajových škrtů za 70 miliard korun.
Stát v Česku nyní uplatňuje 3 sazby DPH: základní ve výši 21 % na většinu zboží a služeb, první sníženou sazbu (15 %) na potraviny či zdravotnické pomůcky, ale také třeba na Babišovy řezané květiny. Druhá snížená sazba (10 %) pak dopadá na kojeneckou výživu, některé služby, ale také na knihy a časopisy či vodu z vodovodu a pivo točené v hospodě. Ve hře jsou proto dva zjevně protichůdné směry opatření ohledně DPH.
Jednak je to idea narovnat některé sazby k jejich „původní“ úrovni, tzn. přesunout do vyšší sazby například produkty a služby, u nichž v době covidu snížila daň Babišova vláda. To by znamenalo zdražování. Státu by to zřejmě přineslo bohatší rozpočtové příjmy, ale současně by to mělo nepříjemný dopad na spotřebitele a jejich peněženky ve formě daňově prodraženého zboží či služeb. Možnost posunu směrem vzhůru naznačil před pár dny ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že by přesuny do vyšší sazby daně navrhl v úsporném balíčku pro rok 2024. V desetiprocentním pásmu by podle něho měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu.
Zcela vytěsnit však nelze ani úvahu týkající se snížení DPH, což je mj. důsledek vlivu „polské daňové cesty“. Polsko začátkem letošního roku snížilo DPH na nulu u základních potravin, jako jsou maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence; přičemž plody tohoto „daňového kacířství“ poměrně hojně využívají naši občané v příhraničních oblastech. Premiér Fiala k těmto záměrům řekl, že návrhy na možné změny daňových sazeb včetně snížení DPH na potraviny bude vláda probírat v první části příštího roku. Současně však podotknul, že ve vládě teď „nevidí velkou vůli“ měnit DPH. Což ale nemusí nic znamenat, když vzpomeneme nedávnou „tobogánovou“ proměnlivost názorů vládních protagonistů v otázce zavádění sektorové daně či stropování cen energií v Česku.
