Bělorusko ve středu oznámilo, že není schopné v důsledku sankcí splácet svoje zahraniční závazky. Řeč je o bezmála 70 milionech dolarů. Světová banka v reakci na to přesunula všechny jeho úvěrové závazky do kategorie rizikových. Minsk bude mimo vší pochybnost zdůrazňovat, že se jedná o technický default, tedy o situaci, kdy jeho neschopnost splácet není způsobena přímo nedostatkem peněz, ale tím, že mu bylo zamezeno je vyplatit.
Podobnou argumentaci jsme slyšeli před pár měsíci i z Ruska, když se dostalo do platební neschopnosti. Ale i samo Bělorusko už v červenci oznámilo, že bude platit dluh v běloruských rublech namísto dolarů, ve kterých byl denominovaný.
Rozdíl mezi oběma zeměmi je přesto markantní v tom, že v případě Ruska o dostatečných finančních zdrojích nikdo nepochyboval. U Běloruska je situace výrazně složitější, protože jeho neschopnost splácet zdaleka není jen momentální a ekonomické problémy nejsou způsobeny jen sankcemi.
Poslední kamarád
O tom, že Bělorusko dlouhodobě závisí na Rusku, není pochyb. Dokonce i jeho vývozy před válkou byly do značné míry založené na ruských surovinách. Stroje, které vyváželo, mohlo exportovat prakticky jen do zemí postsovětského prostoru. Snaha nahradit Rusko jinými trhy, například Čínou, nepřinesla výsledky.
Ve finanční sféře situace nebyla jiná. Struktury Světové banky přestaly Bělorusku poskytovat úvěry už v květnu 2020 z důvodu neochoty Minsku přistoupit na podmínky úvěrů a racionalizovat ekonomickou politiku. Od letošního března ukončily veškeré programy v zemi.
Bělorusko se tak fakticky už nějakou dobu nemá kam jinam obrátit než právě do Ruska. Lukašenko poměrně nedávno dojednal s Putinem další z úvěrů ve výši 1,5 miliardy dolarů, údajně na náhradu importů. Bělorusko totiž nemůže dovážet západní technologie podobně jako Rusko, takže není až takovým překvapením, že musí hledat cesty, jak je nahrazovat. Není ale zároveň nijak těžké předpovídat, že běloruské pokusy budou ještě o něco komičtější než ty ruské.
