Vladimir Putin v pátek oprášil starý scénář z dob studené války, když postrašil lidstvo fatální katastrofou, k níž mohlo dojít v důsledku útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. Naštěstí k úniku radioaktivity nedošlo, ruské střely zasáhly jen výcvikové středisko, ale k nesmírnému neštěstí stačilo málo. Ruská armáda obsadila tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě a vzkázala tak Ukrajincům, že o jejich zásobování elektřinou se od nynějška bude rozhodovat v Moskvě. Útok byl hrubým porušením mezinárodních dohod a válečných zvyklostí, což ovšem nikoho nepřekvapuje. Nestraší snad Putin a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov už několik dnů hrozbami, že proti Západu použijí ruský jaderný arzenál?
Jsou to jen štvavé plky, nebo vážně míněné vyhrožování? Kam až povede Putinovo válečnické šílenství? Jak ho zastavit? Nikdo neví. Potvrdili to na tiskovkách ministři zahraničních věcí ze zemí NATO a Evropské unie, kteří se o tom v pátek v Bruselu radili celý den. Budeme Ukrajincům dál dodávat zbraně, aby mohli pokračovat ve svém heroickém odporu proti ruské přesile. Pokusíme se mezi sebou domluvit, aby dostali i nějaká letadla, o která zatím marně žádají. Budeme se starat o statisíce běženců, kteří prchají na západ před ruskými bombami. Budeme dál vymýšlet sankce proti Kremlu, i když zde podstatných návrhů povážlivě ubývá. Budeme podporovat akce soukromých firem, které Rusko opouštějí, i nejrůznější zákazy a postihy, včetně kultury a sportu.
Cílem samozřejmě je ochromit Rusko natolik, aby diktátor pochopil, že agrese vůči Ukrajině byla omyl a válku ukončil. Zatím se to však neděje, spíše naopak. Ruská vojenská mašinérie přepíná na vyšší rychlost. Bude hůř, varuje francouzský prezident Emmanuel Macron po nočním telefonickém rozhovoru s Putinem. Je posledním evropským státníkem, který se s kremelským diktátorem ještě baví. Dělá to z titulu hlavy státu, který předsedá momentálně Evropské unii. Zdá se, že mu to zatím nikdo nevyčítá, dokonce ani britský premiér Boris Johnson, který ve víkendovém rozhovoru pro několik západoevropských listů podtrhl spíše obnovenou jednotu mezi Británií a zeměmi EU vůči Rusku.
Jednotná fronta Západu, jakkoli potřebná a chvályhodná, na Putina valný dojem nedělá. Ví dobře, že ačkoli si na Ukrajině zatím vylámal zuby, hraje krátkodobě čas v jeho prospěch. Západ se neodváží nejen přijít Ukrajině vojensky na pomoc, ale ani riskovat nějaký incident, který by mohla Moskva použít jako záminku ke konfrontaci s NATO; eventualita použití jaderných zbraní by tak výrazně vzrostla. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg právě proto v pátek jednoznačně vyloučil zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, o které už několik dní prosí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Spojenci jsou toho názoru, že síly NATO nemají co dělat na ukrajinské půdě nebo obloze,“ vyložil. Co by se stalo, kdyby hlídkový letoun NATO sestřelil ruskou stíhačku?
