KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Inflace v Česku poprvé po půldruhém roce klesla pod deset procent, přesně na meziročních 9,7 %. Premiér Fiala si zásluhy za tento „úspěch“ přivlastnil pro svoji vládu. I to je však ještě docela snesitelný vývoj ve srovnání s tím, že se předáci Babišova hnutí ANO stylizovali do rolí nejudatnějších bojovníků proti inflaci, a tedy nejhlasitějších kritiků „Fialovy“ politiky.
Expremiér Babiš například vládu kritizoval slovy „Kasírujete lidi na inflaci. Berete jim ty peníze a nechcete se s nimi rozdělit.“ I když má v jistém smyslu pravdu v tom, že inflace lidem odnímá více finančních prostředků, nelze si odmyslet ani to, že bývalý šéf vlády upozadil realitu a svoji zodpovědnost za současný stav. Doutnák inflační rozbušky zažehla právě Babišova vláda. A dnešní tvrdá protivládní bojovnice Alena Schillerová jako ministryně financí aktivně asistovala u zrodu největší inflační krize v novodobých tuzemských dějinách.
Je evidentní, že Fialova vláda má na snížení inflace jen symbolickou zásluhu, spočívající snad jen v tom, že situaci nezhoršuje ještě masivnějšími populistickými kroky. Jak se shodují ekonomové, inflace nyní klesla zejména kvůli vysoké srovnávací základně před rokem (loni v červnu byla 17,2 %) a externími vlivy taženému snižování energií. Pro pořádek je nutno uvést, že inflace činila téměř 10 % už v lednu 2022, tedy v době, kdy se Fialova vláda teprve začínala stěhovat do úřadů (i když oficiálně byla jmenována na konci roku 2021).
Je netaktní, pokud se dnes Andrej Babiš a Alena Schillerová vysmívají Petru Fialovi za vysokou inflaci. Byla to jejich vláda, kdo inflaci nastartoval neomezeným litím vládních prostředků do ekonomiky, a tedy extrémním předlužováním státní kasy, jaké u nás nemá obdobu.
Fialova vláda nemohla s inflací v roce 2022 dělat zázraky, pokud respektujeme politickou realitu a zákon politické setrvačnosti. Převzala rozpočet připravený svými předchůdci, pouze jej mírně kosmeticky a poněkud žonglérsky upravila. Do toho přišla v únoru 2022 válka na Ukrajině a zesílení energetické krize, což zvýšilo vnější inflační tlaky a vnitřní pnutí: vláda začala dotovat vysoké ceny energií. Jako memento hrozivého vývoje a jako předpolí k dalším úvahám je nutno uvést, že loni v září dosáhla v ČR inflace neslavného rekordu 18 %.
