KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Přerozdělování veřejných peněz bude vždy předmětem sporu. Žádný z příjemců není nikdy spokojen, protože by vždycky mohl získat víc. Nejnověji se to projevilo u sociálních služeb. Ukázalo se, že ani v době vládních ekonomických hodů nejsou peníze na platy zaměstnanců, kteří tyto služby poskytují. Na první pohled nevýznamná kauza odhaluje neblahý trend – veřejné zdroje tu tečou k čím dál spornějším skupinám příjemců.
V různých oborech sociálních služeb chybí dvě miliardy korun a to jednak na zvýšení platů a jednak kvůli rostoucím nákladům na tyto služby. Podle opozičních politiků hrozí kolaps péče o potřebné. A něco na tom zřejmě bude, jelikož potřebu „dofinancování“ těchto služeb uznávají jak ministryně financí Alena Schillerová, tak ministryně práce Jana Maláčová.
Peníze se, jak už to tak chodí, mají najít na základě všemožných jednání, přičemž obě zmíněné ministryně volají po „vícezdrojovém financování“, tedy zvýšení spoluúčasti místní samosprávy.
Tato nejnovější „sociální lapálie“ v dimenzích jedné či dvou chybějících miliard odhaluje neodvratitelný a pro mnohé (zejména pro daňové poplatníky) negativní trend. Stát sice přerozděluje čím dál víc peněz, ale na zásadní výdaje se prostředků nedostává. Vzniká pochybnost, k čemu tu vlastně stát a jeho vláda jsou, když nedokáží zajistit prostředky na služby, jež mnozí považují za potřebné a samozřejmé.
