KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Premiér Andrej Babiš svými nejednoznačnými výroky opětovně rozvířil téma případného zavedení bankovní daně. Vládní šéf sice nakonec popřel, že by s bankovní daní vyslovil souhlas, ale připustil, že se o ní v koalici bude diskutovat. Pro vládní ČSSD je totiž bankovní daň ústředním politickým tématem. A Babiš nádavkem zatím jen pohrozil, že by si zavedení sektorové daně „zasloužili“ zlobiví mobilní operátoři.
Banky mají „smůlu“ v tom, že se jim dlouhodobě ekonomicky velmi daří, čímž k jejich vlastní škodě ženou oranžovou vodu na socialistický mlýn levicových stran, jako je vládní ČSSD. Rovnostářské argumenty ministryně Maláčové zavánějí třídním bojem, když v komentáři pro INFO.CZ hovoří o bankovním eldorádu v Česku a napadá údajné nemravné zisky bank v situaci, kdy vláda obtížně hledá každou miliardu, aby mohla přidat rodinám s dětmi a důchodcům.
Zatím jen slovní napadání tuzemských miliardářů, potažmo „miliardářských bankéřů“, je ovšem z úst vládní političky značně nekonzistentní už jen proto, že předsedou vlády je tuplovaný miliardář působící (nyní jen zprostředkovaně skrze svěřenský fond) v oboru, v němž navíc podstatnou roli hraje státní dotační „výpomoc“. A ve srovnání s dotovaným agrochemickým či zemědělským sektorem, v němž donedávna přímo a nyní formálně nepřímo generuje své miliardy premiér Babiš, jsou banky příkladem podnikatelsky liliové čistoty.
