KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Amerika je ve varu. Sotva zažila nejhorší náraz koronavirové epidemie, která po sobě zanechala spoustu mrtvých a zdevastovanou ekonomiku, zachvátily ji rozsáhlé nepokoje. Jejich katalyzátorem byl nepřiměřený policejní zákrok, který vyústil ve smrt Afroameričana George Floyda. Pokud prezident Donald Trump proti viru působil bezradně, teď rozhodně nasazuje velmi ostrý tón a prosazuje tvrdý postup proti demonstrantům. Co se na první pohled zdá být důvodem k další kritice, je rovněž pragmaticky zvolená taktika, která zvyšuje Trumpovy šance na znovuzvolení v listopadových volbách.
Ještě na začátku roku se zdálo, že znovuzvolení úřadující hlavy státu je takřka jisté. Ekonomika běžela na plné obrátky, zahraničněpolitický nepřítel byl jasně pojmenován (Čína) a průběh demokratických primárek, kde Obamův viceprezident Joe Biden překvapivě a náhle „odrovnal“ socialistického veterána, senátora Bernieho Sanderse, hrál Trumpovi skvěle do karet. Pak udeřil koronavirus. USA a nejviditelněji New York zažily peklo. Nezaměstnanost vyletěla enormně nahoru – mimochodem, i v současné době roste – a Trumpovo bezproblémové znovuzvolení se náhle jevilo velmi nejisté. Prezidentova bezradnost byla v některých případech až příliš zjevná, dokonce i pro jeho sympatizanty, byť mnohé z jeho výroků a činů zejména pro mimo-americké „publikum“ notně zkreslila a přibarvila liberálně-levicová média. Od opravdu výrazného propadu v průzkumech veřejného mínění zachránilo Trumpa jen to, že jeho takřka jistý vyzyvatel Biden byl během krize prakticky neviditelný: od 15. března do 26. května se vůbec neobjevil na veřejnosti, což je v situaci, v jaké se USA nacházejí, neomluvitelné, ať už byly důvody jakékoli.
Po smrti (či po zavraždění, jak chcete) George Floyda a po propuknutí nepokojů, jež se zvrhly v největší násilnosti od konce šedesátých let minulého století, spojené s rabováním a chaosem, by se mohlo zdát, že Trumpovy šance na výhru v listopadových volbách dále klesnou, pokud ho vývoj nezničí úplně. Prezident sice policejní zákrok odsoudil, působil nicméně, jako by tak učinil spíše z povinnosti, než že by vyjadřoval upřímnou lítost, a následně vystupoval značně konfrontačně a volal po důsledném obnovení pořádku, klidně za asistence Národní gardy a armády. Jeho pověsti mohly uškodit i zprávy o tom, že se v době, kdy se nepokoje přenesly do blízkosti Bílého domu, schoval v tamním krytu, či slova, že na případné útočníky budou čekat „ti nejzlejší psi“.
