KOMENTÁŘ JIŘÍHO POSPÍŠILA | Vedle představení priorit českého předsednictví z úst premiéra Fialy bylo vrcholem uplynulého plenárního zasedání EP nepochybně hlasování o námitce proti návrhu Komise, kterým se označují jádro a zemní plyn za určitých podmínek jako udržitelné zdroje energie. Tábory příznivců a odpůrců byly poměrně hlasité a debata mezi nimi vyhrocená, takže předvídat výsledek bylo velmi obtížné. Jsem rád, že nad ideologickým přístupem zejména zelených a levicových poslanců nakonec zvítězil zdravý rozum a námitka byla (i mým hlasem) odmítnuta. Znamená to, že zejména jádro je po letech jeho zpochybňování a nálepkování zaslouženě rehabilitováno jako zdroj, který má své místo v evropské energetice.
Výsledek hlasování je mimo jiné významným signálem pro finanční instituce, že investice do jádra a zemního plynu, zejména do výstavby nové a modernizace stávající jaderné a plynové infrastruktury, se budou vyplácet. To je mimořádně důležité v situaci, kdy chceme postupně přecházet k bezuhlíkové ekonomice a současně se zbavovat závislosti na dovozu fosilních zdrojů energie z Ruska.
Vzhledem k tomu, že každý stát v EU má jinak nastaven svůj energetický mix a každý má také jinou míru závislosti na dovozu energetických surovin z Ruska, je třeba být flexibilní a vzájemně se respektovat. Každý stát v EU má svá specifika a odlišné výchozí podmínky, ať už geopolitické nebo přírodní. Například pokud jde o často skloňovanou závislost na ruském plynu, sahá tato dle dat Eurostatu od 100 % v případě Maďarska, přes 85 % v případě Česka až po méně než 10 % v případě Španělska, Portugalska a Belgie, přičemž v případě Irska, Kypru a Malty je dokonce tato závislost nulová. Za těchto okolností je tedy evidentní, že například my v Česku se zkrátka neobejdeme bez jádra jako stabilního zdroje energie, který nám může pomoci zajistit tolik potřebnou energetickou suverenitu. Proto je v našem strategickém zájmu, aby investice do jádra nebyly znevýhodněny oproti investicím do jiných udržitelných zdrojů energie.
Jsem v této souvislosti rád, že velká většina europoslanců za vládní strany v souladu s vládní pozicí investice do jádra a zemního plynu podpořily. Stejně se zachovala i velká většina mých kolegů z největšího poslaneckého klubu v Evropském parlamentu – Evropské lidové strany (EPP). Také proto mohu s hrdostí prohlásit, že i můj domovský poslanecký klub výrazně přispěl k dosažení výsledku, který je pro Česko příznivý. Důležitou roli v tom sehrál i premiér Fiala, který v předvečer hlasování navštívil jednání našeho klubu a požádal o podporu. Vůbec vystupování premiéra Fialy na tomto plenárním zasedání považuji za velký úspěch a osobně mohu říci, že po docela dlouhých osmi letech poznamenaných všudypřítomným zatěžujícím střetem zájmů Andreje Babiše v roli ministra financí a následně i premiéra jsem mohl být opravdu hrdý na Česko v EU.
