KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Tvrzení, že současná koronavirová krize promění svět, by asi nebylo nic originálního. Kromě jiného je to ale také zkouška PR schopností jednotlivých hráčů na mezinárodním poli. O čínském snažení prezentovat se jako velmoc, která zvládla nákazu a nyní pomáhá světu v nouzi, bylo a bude napsáno již dost. Ostatně, taková prezentace přispívá ke zvyšování něčeho, čemu se říká v mezinárodních vztazích „měkká síla“, tedy ukazovat se v co nejlepším světle a tím zvyšovat ochotu být následován i bez donucení. Do něčeho podobného se pustilo také Rusko.
V současné krizi se přitom všichni hráči, alespoň v pro sebe nejkrizovějších momentech, chovají zcela sobecky. Čína v době největší krize zakázala vývozy zdravotnického materiálu ze země, evropské země, jako například Německo, udělaly se zhruba měsíčním odstupem to samé. Evropská unie zakázala vývoz zdravotnického materiálu za hranice, Spojené státy to samé. Dokonce i samo Rusko zavřelo hranice s Běloruskem. Omezilo tedy, po vzoru evropských zemí, volný pohyb osob mezi oběma zeměmi, výkladní skříň eurasijské spolupráce.
Na druhou stranu, ani nabídky pomoci nejsou ničím výjimečné. Dokonce i USA nabídly pomoc Íránu, byť ten ji podle očekávání odmítl. Rusko pak například poskytlo třinácti zemím, a to hlavně členům Společenství nezávislých států, ale i Mongolsku, Íránu či KLDR dohromady sto tisíc testovacích sad na koronavirus. Očekávají se ještě dodávky Venezuele, Srbsku či Egyptu.
