KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Klimatické konference OSN jsou mimořádné události – ať už si o jejich takřka megalomanské organizaci myslíte cokoli. V prvních dvou dnech na aktuální COP26 ve skotském Glasgow promluvilo 115 šéfů států a vlád. Ti z vyspělých zemí vesměs uznávali svou odpovědnost za stav planety a činili více či méně konkrétní sliby. Jejich protějškové z chudých zemí, často nejvíce ohrožených globálním oteplováním, označovali tyto náznaky za nedostatečné a požadovali podstatně vyšší a závaznější pomoc.
Mnozí západní státníci, počínaje americkým prezidentem a britským premiérem, pojali své projevy velmi dramaticky – tedy v souladu se skutečným stavem věcí. Klimatická změna představuje pro lidstvo zkoušku, která může být fatální. Dnešní rozhodnutí jsou o životě a smrti našich dětí a vnuků. Je za pět minut dvanáct, varoval Boris Johnson... Jako by nevěděl, že za pět minut dvanáct bylo už před dvaceti lety. Že ať dnes uděláme cokoli, zhoršování situace v příštích desetiletích už nezabráníme. Lidstvo si sice uvědomuje, že si podřezává větev, na které sedí, ale vnímá to selektivně a krátkozrace. Momentální pohnutky jsou stále důležitější než dlouhodobý výhled. O čemž ostatně svědčí absence lídrů z Ruska, Brazílie, Turecka, tedy velkých znečišťovatelů, a hlavně Číny, která je tím největším.
Co se v souvislosti s COP26 zatím stalo?
• Evropská unie předložila v podobě Zelené dohody a návrhu legislativního balíčku „Fit for 55“ nejucelenější program zacílený na snížení emisí skleníkových plynů: do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
• Čína notifikovala Spojeným národům pár dní před zahájením COP záměr dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060, tedy 10 let po EU či USA; podobný úmysl oznámilo už dříve Rusko.
• Celkem hodnotnou novinkou byl čínský úmysl zastavit financování uhelných projektů mimo území Číny; naopak doma se Číňané zatím nehodlají vzdát výstavby nových uhelných elektráren.
• Indický premiér Narendra Módí vytyčil pro svou zemi metu roku 2070.
• Spojené státy oznámily snížení emisí o 50 až 52 procent do roku 2030 a navýšení „klimatické“ pomoci chudým zemím do roku 2024 na 11,4 miliardy dolarů ročně.
• Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová sondovala kolik zemí světa by se připojilo k zavedení „uhlíkových cel“ v mezinárodním obchodu.
• V úterý se přes 100 zemí zavázalo, že do roku 2030 zastaví úbytek lesů a začnou naopak zalesňovat. Na území těchto států leží 85 procent světových lesů a jsou mezi nimi i Brazílie nebo Kongo, kde deštných pralesů v posledních obdobích nejrychleji ubývá.
• Individuální závazky zaměřené na útlum uhlí zazněly také od nejvyšších představitelů Indonésie či Vietnamu; naopak indický premiér Módí odmítl za svou zemi jakékoli uhelné sliby.
• Ze strany USA, Kanady a Evropy přišla zpráva o dohodě takřka stovky zemí na snížení emisí metanu o 30 procent do roku 2030. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejnebezpečnějším skleníkovým plynem. Nejvíce se ho uvolňuje z chovů hospodářských zvířat, tam se však průlom nečeká; sliby se týkají těžby ropy a zemního plynu, takže neúčast Ruska na této dohodě je značnou vadou na kráse. Signatáři nicméně představují 70 procent metanových emisí z těchto zdrojů.
