KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Vývoj posledních dnů v Česku na faktech zřetelně dokazuje, že naše země po 8 letech (spolu)vládnutí Andreje Babiše ekonomicky nevzkvétá. Léčba pomocí masivního vrtulníkového rozhazování peněz nezabrala. Po dopadu koronaviru bylo na vládní úrovni přijato paradigma o tom, že z krize je možné se proinvestovat. Výsledek ovšem není takový, jaký někteří kritičtější pozorovatelé předpokládali. Skutečnost je ještě hororovější.
Koncept nazvaný „z krize se k prosperitě proinvestujeme“ nevedl k prosperitě, ale jen ke krátkodobému dojmu, že někdo moudrý na prosperitu „zadělal“. Dlouhodobě však vládní vynakládání peněz zadělalo na prohloubení problémů. Jednak se během necelých 2 let nasekaly rozpočtové schodky v souhrnném objemu zhruba 800 miliard. Když k nim přičteme stamiliardové mínusy plánované na další roky, pak musíme dospět k závěru, že vzniklé dluhy jsou nesplatitelné. S rostoucími úroky budou navíc pro každou vládu čím dál tíživější koulí na noze. Jenže přišel ještě bolestivější průšvih. Vláda (nikoliv pouze ta Babišova) snahou o „proinvestování se z krize“, jež spočívala v sypání peněz všude tam, kam to někoho napadlo, pomohla nastartovat a přiživit dlouho nevídanou inflaci, která v Česku za říjen meziročně zrychlila na 5,8 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst za posledních 13 let.
Bude hůř
Nelze si odpustit odbočku. Příslušné vládní orgány odhadovaly a ČNB „cílila“ zhruba poloviční inflaci. Ukazuje se, že tržní ekonomiku sice je možné totálně zregulovat, ale není možné ji řídit, ani plánovat a dokonce ani odhadovat její vývoj. Růst spotřebitelských cen je mimo jiné zesilován i tím, že si ČR prošla dlouhým obdobím „zákazů podnikání“, tj. lockdownovými vlnami, v jejichž důsledku podnikatelé nemohli vydělávat. Nelze se divit, že dnes nemají motivaci držet ceny nízko. Je vidět, že každá akce, každý pokus státu zatlačit na trh, vyvolává protireakci, jež se negativně promítne do ekonomiky. A bude hůř. Růst spotřebitelských cen má v Česku dosáhnout až 7 procent, máme-li tedy věřit těm „optimističtějším“ oficiálním tipům. Mimochodem, ve Švýcarsku, tedy evropské zemi, která není členem EU, je nyní inflace 1 procento. Průměr v EU činí 3,6 %, když například v Maďarsku či v Polsku je inflace vyšší než v ČR, ale v řadě zemí naopak znatelně nižší.
Inflace lidem snižuje hodnotu jejich mezd a úspor. Je to fakticky skrytá daň, kterou lidé nevidí a neodvádějí ji přímo státu. Její aktuální výše je krutá (věřme, že nechtěná) pomsta státu všem těm, kdo více vydělávají a vytvářejí finanční přebytky. Inflačním působením se vlastně i částečně eliminují přínosy plynoucí z letošního snížení daně z příjmu v Česku, jež bylo hlasovací „koalici“ ANO/ODS omlacováno o hlavu jako pokus o rozvrat veřejných financí.
