Evropa se stala obětí další závislosti, tentokrát na dovozu polovodičů ze zámoří, hlavně z Asie a ze Spojených států. Evropská unie se to nyní pokouší aspoň trochu napravit tím, že podněcuje investice do domácí výroby čipů a navrhuje usnadnit život všem, kdo se do toho chtějí pustit, případně se chtějí zasadit o výzkum a vývoj čipů nové generace. Návrh takové legislativy schválily členské státy tento týden, a to za zásadního koordinačního přispění českých vyjednávačů. Naši diplomaté v Bruselu považují tento výsledek za jeden z velkých úspěchů českého předsednictví v EU. Nařízení začne platit, až se na něm Rada EU, tedy nadcházející švédské předsednictví, shodne s Evropským parlamentem.
Dnes se v EU vyrábí jen něco přes sedm procent světové výroby čipů, které jsou nepostradatelnou součástí moderních elektronických výrobků, od automobilů přes domácí spotřebiče, mobilní telefony, zdravotnické přístroje až po zbraně. EU chce, aby její podíl na světové výrobě do konce tohoto desetiletí stoupl na 20 procent. Navrhuje, aby se na to vynaložilo 43 miliard eur, tedy necelý bilion korun – ty mají výrazně ulehčit podnikání firmám, které čipy v sedmadvacítce vyrábějí, a zlákat k tomu další. Jako příklad je uváděna investice nadnárodní firmy Intel, která již továrnu na čipy staví v Německu a chystá další podnikání v Polsku, Francii a Španělsku.
Nadále rezonující šok z důsledků závislosti Evropy na ruském plynu vyostřil citlivost na další podobné, velmi nerovné ekonomické vazby. Čipy byly na prvním místě, už proto, že v době covidové pandemie vázla jejich výroba na Tchaj-wanu a v Číně i doprava do Evropy. Evropský automobilový průmysl se z toho dodnes nevzpamatoval, o čemž svědčí tisíce zaparkovaných nedodělaných aut z českých automobilek na odstavných plochách regionálních letišť. Je nabíledni, že Evropa nemůže trvale záviset na tomto dovozu – stačí si představit, že by Čína vojensky napadla Tchaj-wan, jak se dnes často a oprávněně spekuluje…
