Evropská komise dnes doporučila členským státům, aby se vybavily společnou bezpečnostní strategií, která omezí rizika plynoucí z některých obchodů a transferů technologií, sníží strategickou závislost Evropy na třetích zemích a zároveň zachová co nejvyšší míru dynamických a otevřených obchodních a hospodářských vztahů s vnějším světem. Jejím důvodem i terčem jsou Rusko a Čína – EU se musí poučit z minulých chyb a učinit rozhodné kroky, aby se opět neocitla v závislosti na ruském plynu či se vyvázala z jednostranné závislosti na čínských bateriích nebo čipech. Vedle posilování jednotného vnitřního trhu EU a jejích bezpečnostních opatření se klade důraz na spolupráci se stejně orientovanými či smýšlejícími zeměmi světa.
Čtrnáctistránkový návrh strategie zasahuje do oblastí obchodu, vědy a výzkumu, zahraniční a bezpečnostní politiky, které mají ve své gesci vesměs vlády členských zemí, nikoli instituce EU. Lídři „sedmadvacítky“ o ní budou jednat poprvé na summitu koncem příštího týdne. Jejím hlavním poselstvím je, že by v současném kontextu neměla žádná země jednat na vlastní pěst, že v jednotě je síla a že Evropa může obstát v těžkém boji o místo na slunci v oblasti špičkových technologií jedině za podmínky společného postupu svých členů.
„Pokud jednáme společně, jsme hráčem. Pokud nejednáme společně, jsme pouhým hřištěm,“ varovala místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová, podle níž nejde ani tak o to se zcela zbavit technologických závislostí, ale spíše omezit rizika s tím spojená.
Šéfka komise Ursula von der Leyenová uvedla jako příklad Čínu – je jasné, řekla, že EU bude s Čínou spolupracovat maximálně ohledně ochrany klimatu, protože tato země produkuje třetinu světových emisí. Ale pokud půjde o sdílení omezeného počtu špičkových technologií, které mohou posílit vojenské schopnosti třetích zemí, musí být EU mnohem opatrnější. Musí také najít nové zdroje – proč státy EU dovážejí 97 procent lithia z Číny, když ho mohou nakupovat například v Chile nebo Argentině, kde právě o tom minulý týden jednala.
