Už jen pár dní zbývá do konce listopadu, kdy Evropská komise musí učinit dvě rozhodnutí, naprosto zásadní pro postavení Maďarska v EU a také pro jednotu všech zemí Evropské unie. Buď vyjde vstříc Viktoru Orbánovi, aspoň formálně uvěří jeho slibům a odblokuje miliardy eur, které dosud kvůli pochybnostem o fungování právního státu jeho zemi nepřiřkla. A zachrání tak jednotu EU v okamžiku, kdy je tváří v tvář ruské invazi na Ukrajině důležitější než kdy dřív. Nebo naopak dospěje k závěru, že Orbán blufuje, že jeho reformy jsou jen „horký vzduch“ a že si za své vydírání nezaslouží nic jiného než společné evropské „ne“.
Oba přístupy mají své silné stoupence a odpůrce, přičemž jsou si všichni vědomi, že ani jeden není ideální. Jenže EU je sama založena na pravidlech, předepsané lhůty se krátí, už není další prostor pro odklady, je třeba rozhodnout.
Podle nálady v bruselských úřadovnách nebo anonymních úniků do médií se spíše zdá, že Evropská komise navrhne na konci měsíce přiklepnout Maďarsku konečně jeho díl peněz z evropského „fondu obnovy“ (postpandemický oživovací balík, ze kterého ČR už přes rok čerpá), tedy nějakých 5,8 miliardy eur. A také že stáhne svou hrozbu nevyplatit 7,5 miliardy eur ze „strukturálních fondů“, které zadržuje kvůli pochybnostem, že je Maďarsko spotřebuje řádně, tedy bez korupce a podvodů.
Konečné slovo v obou věcech budou mít vlády členských zemí, konkrétně pak ministři financí pod taktovkou českého Zbyňka Stanjury, a to 6. prosince.
