Evropská unie – vlády členských zemí i bruselské instituce – reagují nebývale ostře na rozhodnutí Německa vypůjčit si 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) na ochranu německé ekonomiky před prudce rostoucími cenami energií. Za nehorázné je to považováno hned z několika důvodů – Německo se rozhodlo pro sólovou akci, aniž uvědomilo ostatní země EU, nehledě na členy eurozóny; jeho počínání navíc jednostranně zvýhodňuje německé podniky vůči ostatním.
Německo je přitom objektivně nejen obětí, ale také jednou z příčin současné krize – právě Berlín vtáhl nejen sám sebe, ale i celou EU do závislosti na ruských fosilních palivech a zejména plynu, která se ukázala jako zhoubná. Právě kvůli Německu se Gazprom stal jedním z nejvlivnějších hospodářských aktérů v EU – a nástrojem ruské politiky, se všemi dnes velmi dobře známými důsledky. Nesprávná energetická politika Berlína – spoléhání na ruský plyn a obnovitelné zdroje, zavírání jaderných elektráren, prohlubování závislosti na ostatních zemích – poškodila celou unii.
„Tváří obrovským výzvám, které před námi stojí, máme jen jednu odpověď, a tou je solidární Evropská unie,“ napsali dnes v článku pro řadu evropských deníků komisaři Thierry Breton a Paolo Gentiloni, kteří v Evropské komisi zastupují Francii a Itálii a mají na starosti klíčové ekonomické rezorty. Energetická krize, která sužuje evropský kontinent, má podle nich jen jedno řešení – společnou masovou finanční injekci, která zachrání jednotný vnitřní trh EU a bude výhodná pro všechny. „Německý plán masové finanční pomoci ve výši 200 miliard eur, tedy pěti procent německého HDP, odpovídá na nezbytnou potřebu podpořit ekonomiku, ale vyvolává také otázky: Jak podpoří své podniky a domácnosti členské státy, které takové rozpočtové možnosti prostě nemají?“
Rozhodnutí Berlína z minulého týdne zprvu jen překvapilo. Trvalo pár dní, než politikům a expertům došlo, že jde o bezprecedentní krok ze strany nejsilnější evropské ekonomiky, která vždy prosazovala rozpočtovou disciplínu v rámci EU a neváhala tvrdě pronásledovat země jako Řecko, Portugalsko nebo Irsko, když se zpronevěřily pravidlům eurozóny. Šokovalo je, že téměř současně právě Německo zablokovalo na pátečním jednání ministrů energetiky EU rozhodnutí o zastropování cen plynu, ačkoli o ně žádali ministři 15 členských zemí, tedy více než poloviny. To, co Němci znemožnili v Evropě, si souběžně zavedli sami pro sebe doma. „Ukázali zbytku Evropy zdvižený prostředníček,“ řekl serveru Politico nejmenovaný činovník EU.
