Strop na ceny plynu štěpí EU. Část zemí volá po jeho zavedení, komise zůstala k výzvám hluchá

Evropská komise nakonec nepředložila členským státům návrh nařízení, kterým by se pro celou unii pružně zafixovaly ceny zemního plynu, ačkoli byl takový krok po mnoha týdnech váhání všeobecně očekáván. To rozladilo nejméně 15 členských států, které komisi o takový návrh formálně požádaly. Stanovení limitu pro ceny zemního plynu, dováženého potrubím nebo ve zkapalněné podobě (LNG), tak bude velkým kontroverzním tématem mimořádné schůze ministrů energetiky „sedmadvacítky“, kterou Česko jako předseda EU svolalo na pátek do Bruselu; dohoda o něm není pravděpodobná.

Ministři se naopak zřejmě shodnou ohledně druhého stěžejního bodu programu, zastropování cen elektřiny v EU – zde by měli schválit mechanismus, který zaručí ceny elektřiny na snesitelné úrovni a umožní vládám zdanit významnou část zisků elektrárenských společností. Tyto prostředky pak použijí na uhrazení rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a tou, za kterou bude distribuována uživatelům. Nařízení v tomto smyslu by komise mohla připravit do několika dní.

Prudké zdražení plynu na evropském trhu způsobené skoro úplným zastavením ruských dodávek vystavuje ekonomiku evropských zemí zatěžkávací zkoušce. Průmyslová odvětví závislá na spalování plynu ztrácejí konkurenceschopnost, pokud se přímo nehroutí. Domácnosti se obávají studené zimy, protože plynu bude buď nedostatek, nebo na něj nebudou mít; v zemích jako Česko je přitom na dálkovém topení z tepláren spalujících plyn závislá většina obyvatel. Souběžně skokově zdražila elektřina, a to až tak, že si ji celé kategorie obyvatel nebo i podniků mohou sotva dovolit. Umělá závislost ceny elektřiny na ceně zemního plynu odhalila zásadní vady evropského trhu s elektřinou. Ten se tak stal jakýmsi molochem, který žije vlastním nezkrotným životem. Rozpočty států i domácností se hroutí, zatímco firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, z jádra nebo z větru a slunečního záření dosahují pohádkových zisků.

Politikové všech členských států unie se od léta snaží hledat řešení; ačkoli je situace velmi vážná, na evropské úrovni se to zatím příliš nedařilo a zřejmě ani v nejbližší budoucnosti dařit nebude. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal již třetí mimořádné zasedání ministrů pro energetiku. Přes dílčí úspěchy (červencová dohoda o úsporách plynu) zatím není na obzoru žádná podstatná reforma trhu s plynem i s elektřinou – ačkoli se dnes již všichni shodují, že bez ní to nepůjde. 

V pátek v Bruselu tak budeme přinejlepším svědky jednoho či dvou krátkodobých opatření, která by ovšem měla přinést, v kombinaci s navazujícími kroky na národní úrovni, okamžitou úlevu. Vůči každému z nich ovšem existuje mnoho drobných výhrad či odstíněných postojů vlád členských zemí. Čeští vyjednávači pracují ve dne v noci – očekává se, že konečné návrhy kompromisů se budou skládat do vyjednávací mozaiky až do pátečního rána.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaké dva přístupy k zastropování cen plynu na sebe v EU narážejí?
  • A na čem se ministři energetiky pravděpodobně v pátek shodnou?
sinfin.digital