Dublin je mrtev. Brusel ukázal, jak chce řešit migraci, a pomoc bude chtít i od Česka

Hořící chýše v utečeneckém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos před dvěma týdny jako by symbolizovaly neschopnost Evropské unie dojednat za posledních pět let takovou azylovou a migrační politiku, která by obstála tváří v tvář náporu běženců a zároveň uspokojila všechny členské státy. Požár se stal mementem, jež přimělo Evropskou komisi urychlit přípravu dlouho slibované reformy, kterou teď představila.

Z českého hlediska je na nejdůležitější ústup od kvót, tedy počtů běženců, které by každá členská země měla přijmout na svém území. Místo toho by se státy, které odmítají muslimské migranty, ujaly jiných úkolů, zejména nuceného vracení odmítnutých žadatelů o azyl do jejich zemí původu. 

Komisaři Schinas a Johanssonová jednali v minulých týdnech a měsících s vládou každé unijní země a pokusili se vypracovat návrh, který bere v úvahu všechny klíčové požadavky a všechna tabu. Politický rámec zformulovali do deseti bodů, které jsou základem pro jednání ministrů vnitra členských zemí a příslušných výborů v Evropském parlamentu. Jde o tak třaskavou záležitost, že by ji někteří mohli nastolit už na odloženém zasedání Evropské rady, tedy lídrů 27 zemí, v Bruselu příští týden.

Řešení ožehavých témat se odkládá. Plány evropské sedmadvacítky zhatil koronavirus

sinfin.digital