Málokdy v historii si Evropská unie naložila takovou porci obtížné legislativy jako v případě klimatického „balíčku“ Fit for 55. Evropská komise se při přípravě návrhu zveřejněného před rokem řídila politickým zadáním, které zní „snížit emise skleníkových plynů v Evropě do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990“ jako stěžejní krok na cestě k „dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050“. Na tomto základě předložila návrhy tuctu zákonů, nových nebo revidovaných, které jsou (každý sám o sobě) složité, ale navíc jsou i provázané mezi sebou, takže v mnoha případech závisí schválení jednoho na shodě ohledně dalšího a podobně.
Vzhledem k tomu, že se jimi zabývají různé resorty, tedy také různí ministři – v podmínkách EU různé sektorové rady – a také různé výbory Evropského parlamentu (EP), je zde zaděláno na obrovskou porci řídící a koordinační práce, která spadla do klína České republice jako předsedovi EU ve druhém pololetí 2022.
Původně se myslelo, a byla v tom cítit i jiskřička naděje, že se poslanci Evropského parlamentu hned tak nedohodnou na společných stanoviscích k těmto zákonům. Na květnovém plénu neprošly návrhy ohledně klíčových součástí balíku, včetně obchodování s emisními povolenkami. Byl z toho skandál, obviňování a sebezpytování.
Politický tlak se posléze ovšem vystupňoval natolik, že o měsíc později kverulanti ustoupili a parlament schválil svá vyjednávací stanoviska, se spoustou pozměňovacích návrhů vůči dokumentům Evropské komise. Podobně to dopadlo v Radě EU – diplomaté vzpomínají na „rozvařené“ návrhy ještě v půli června. Předsedající Francie ovšem „popadla býka za rohy“, jak to podal jeden z nich, zapojila nejvyšší politiky a po půlnoci 29. června, den před koncem svého předsednictví, mohla ohlásit splnění úkolu. Konečná fáze jednání tak spadla na nás.
Pro české diplomaty, kteří nastoupili do francouzských bot o dva dny později, to znamenalo třeskutě rychlé studium jak výsledků jednání Rady EU, což nebylo těžké, tak hromady parlamentních „pozměňováků“, což už bylo těžší. Všeobecně se očekávalo, že jednání o konečném znění legislativy mezi vládami EU zastupovanými Českem na jedné straně a Evropským parlamentem na té druhé, takzvané trialogy (účastní se také komise jako autor předlohy), budou spuštěny v září. Ministryně Anna Hubáčková však už 11. července ve výboru EP oznámila, že první z nich už začaly týž den. Česko tak překvapilo, protože se všeobecně mělo za to, že Fit for 55 není jeho „šálek čaje“ a že se na této frontě moc snažit nebude.
O prázdninové pauze jsme tedy v situaci, kdy existují pozice členských zemí (rady) ke všem součástem Fit for 55 – emisním povolenkám (ETS) včetně řady novinek, sdílení úsilí pro sektory nepokryté ETS, uhlíkové dani na hranicích, zdanění energií, obnovitelným zdrojům, sociálnímu klimatickému fondu, letecké dopravě, lesům a půdě a emisním limitům pro vozidla, plus předpisům týkajících se energetické účinnosti či alternativních paliv pro letadla. K posledně jmenovaným aktům Evropský parlament ještě stanoviska nemá, bude to dohánět na zářijovém plénu.
Tři zahájené trialogy mají za sebou výkop v podobě prezentace stanovisek obou stran – od září nastane detailní technické jednání. O jeho obsahu a rozsahu si lze udělat obrázek podle počtu pozměňovacích návrhů EP – jen ohledně emisních povolenek jich předložil 232. Přesto panuje jakási ambice, že by bylo dobré práci dokončit tak, aby se EU měla čím pochlubit na klimatické konferenci COP v Egyptě 6. listopadu. Tedy za dva měsíce.
