Evropský parlament ve čtvrtek vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby zasáhly proti Polsku za to, že jeho ústavní soud vyhlásil přednost polského práva před evropským. Poslanci masovou většinou schválili rezoluci, ve které označili zmíněný ústavní soud za „nástroj pro legalizaci nezákonného počínání vlády“ a požádali o zastavení evropských finančních dotací polské vládě. Pro text hlasovalo 502 europoslanců, 153 bylo proti a 16 se zdrželo. Stojí v něm mimo jiné, že komise má proti polské vládě zahájit řízení pro porušení práva, použít nástroj podmiňující převod peněz dodržováním vlády práva a zatím neschvalovat polský plán obnovy, tedy zmrazit dotace v hodnotě 24 miliard eur.
Velmi ostrá rezoluce odrazila úterní debatu v plénu Evropského parlamentu, ve které premiér Mateusz Morawiecki zvolil velmi konfrontační tón. Poslanci se obrátili také na šéfy států a vlád, kteří se polskou kauzou zabývají dnes na summitu v Bruselu. Požádali je, aby schválili prohlášení, ve kterém „co nejostřeji“ odsoudí polské počínání. Podle informací z probíhajícího summitu se však žádný takový dokument nepřipravuje.
Ačkoli polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý na plénu volal po dialogu na hledání východisek ze sporu mezi svou vládou a institucemi Evropské unie, žádné ústupky umožňující takový dialog nenabídl. Naopak, vášnivě obhajoval rozhodnutí polského ústavního soudu, že v Polsku neplatí některá ustanovení evropských smluv, protože jsou v rozporu s polskou ústavou. Evropské unii vyčetl, že Polsko diskriminuje, ba dokonce že ho vydírá, že překračuje soustavně své pravomoci, počíná si nedemokraticky a uchyluje se vůči členským zemím k diktátu. „Nemůžeme souhlasit, pokud evropský soud rozhodne, že Polsko už není svrchovaná země,“ řekl například bez dalšího vysvětlení. „Nic nesmí být nadřazeno polské ústavě,“ dodal.
Mýlili se všichni, kdo doufali, že premiér využije této příležitosti k zakopání válečné sekyry, uzná některé výtky Evropské komise, nabídne konkrétní ústupky a vůbec se zachová smířlivě, už kvůli zajištění toků evropských peněz do Polska. Předvedl pravý opak, militantně hájil verdikt polského soudu a vůbec záměr Polska budovat svůj právní řád po svém. „EU se nerozpadne jen proto, že naše právní systémy budou odlišné,“ vysvětloval. Opačný postup by podle něj znamenal nepřípustnou federalizaci EU. „Pokud chcete z Evropy udělat nenárodní superstát, tak si napřed sežeňte souhlas všech evropských zemí a společností,“ útočil.
Europoslanci se vesměs pozastavovali nad tím, že o nadřazenosti polského práva rozhodl soud, který není nezávislý a počíná si politicky, na objednávku vlády. Jeho usnesení je bezprecedentní, protože otevřeně popírá dva články Lisabonské smlouvy, včetně článku 19, kterým se členské země zavazují respektovat rozsudky a výroky Evropského soudního dvora. Polská vláda tak nejen oslabuje své postavení v rámci EU, ale pokouší se oslabit celou unii. To podle slov Manfreda Webera, šéfa nejsilnějšího lidoveckého klubu v europarlamentu, nahrává do rukou nepřátel unie a zejména pak ruského prezidenta Putina. Belgický liberál Guy Verhofstadt se zase podivil, proč Poláci podepisovali přístupové dohody či Lisabonskou smlouvu, když je dnes odmítají plnit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová považuje verdikt polského soudu za přímou výzvu pro jednotu evropského právního řádu. „Je to poprvé, co soud členského státu shledal, že evropské smlouvy jsou neslučitelné s národní ústavou,“ upozornila. „Přitom jedině společný právní řád poskytuje rovná práva a vytváří právní jistotu a vzájemnou důvěru mezi státy.“ Podle šéfky klubu socialistů Iratxe Garcíové je rovnost před zákonem zajištěna pro všechny tak dlouho, dokud všichni budou zákony dodržovat. Kdo to odmítá, směřuje sám k východovým dveřím, tedy k odchodu z Evropské unie.
