Členské státy Evropské unie by se měly v pátek na mimořádném zasedání ministrů energetiky dohodnout na rychlém zastropování cen elektřiny vyráběné jinými než plynovými zdroji. Nepůjde o oddělení cen elektřiny a plynu, i když to tak na první pohled vypadá; na fungování energetického trhu se nic nezmění, ale rozdíl mezi úředně stanoveným stropem a tržní cenou připadne místo výrobcům či distributorům státu, který tak bude mít dodatečné prostředky na pomoc spotřebitelům. Tato forma „zastropování“ se tudíž spíše rovná jakési dani, kterou by 27 členských zemí EU na základě společné dohody zatížilo zisky elektrárenských společností. Okamžitým důsledkem by mělo být podstatné snížení cen proudu pro domácnosti i podniky.
Toto řešení vyplývá z pracovního dokumentu, který v pátek předložila členským státům Evropská komise. Po horečném víkendovém dohadování pak dnes Česká republika jako předseda Rady EU, která páteční schůzi svolala, poslala ostatním 26 vládám dotazník, který obsahuje celou řadu dalších návrhů, včetně zastropování cen zemního plynu, a to buď plošně, nebo aspoň plynu dováženého z Ruska. Česko chce vědět, kdo je pro jakou reformu trhu s energiemi, kdo souhlasí s jeho silnější regulací, zda na úrovni EU koordinovat opatření ke snížení poptávky po elektřině (podobně jako se v červenci dohodly úspory plynu), zda a jak reformovat trh s emisními povolenkami a tak dále.
Předsednictví se táže členských zemí: „Souhlasíte, že jsou zapotřebí celounijní opatření navržená komisí a přijatá do začátku topné sezóny? Pokud ano, která z nastíněných opatření by měla být provedena? Jaké specifické nástroje považujete za účelné k rychlému vyřešení zmíněných problémů?“ Očekává se, že na tyto otázky vlády odpoví tak, aby v pátek v Bruselu byla možná shoda na jednom či dvou okamžitých krocích – a aby Evropská komise od nich dostala mandát k přípravě dlouhodobějších a hlubších opatření, včetně (případné) reformy energetického trhu.
