Berlín hostil v úterý sešlost politiků, expertů, ekonomů, bankéřů, akademiků a právníků z mnoha zemí světa, kteří se radili o tom, jak nejlépe nastavit nadcházející mezinárodní pomoc pro obnovu Ukrajiny. Účastníci zdůrazňovali, že jde o monumentální úkol pro mezinárodní společenství, nový „Marshallův plán“, který je potřeba od počátku koncipovat a organizovat tak, aby byl udržitelný a transparentní. V této fázi nešlo o konkrétní finanční závazky jednotlivých aktérů, tedy o žádnou dárcovskou konferenci, ale spíše o výměnu názorů a nastavení základních pravidel.
Z tiskové konference jsme se tak od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dověděli, že právě jí řízená instituce bude fungovat jako jakýsi „sekretariát“ pro mezinárodní rekonstrukci, protože disponuje unikátní zkušeností z organizace humanitární pomoci, ale zejména z minulých rozšíření Evropské unie. „Investiční pomoc je třeba spojovat s reformami – to je nejlepší cesta, jak pomáhat obnově a zároveň i přibližovat perspektivu členství,“ řekla von der Leyenová. Připomněla, že Ukrajina je nyní kandidátskou zemí, pomoc lze tedy do značné míry regulovat v rámci asociační dohody s EU nebo pravidel, jimiž se řídí její „východní partnerství“.
Kancléř Olaf Scholz podobně argumentoval tím, že perspektiva členství Ukrajiny v EU je a priori zárukou pro soukromé investory a podnikatele, aby se do rekonstrukce zapojili – přináší jim to pocit jistoty, že Ukrajina bude právní stát.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal působil daleko naléhavěji – zdůrazňoval, že s obnovou infrastruktury i bytového fondu je třeba začít okamžitě, a prozradil, že jedná o speciálním systému válečného pojištění pro ty subjekty, které do Ukrajiny vloží své peníze ještě za trvání bojů.
Zatímco Scholz i von der Leyenová mluvili o perspektivě více desetiletí, Šmyhal trval na okamžitém startu obnovy. Představuje si, že peníze na Ukrajinu budou přicházet ve formě grantů i úvěrů, že je budou poskytovat soukromé firmy, vlády, mezinárodní organizace a banky, ale i neziskové organizace a další subjekty. Půjde podle něj o „největší investiční projekt všech dob“ v Evropě, organizačně velmi komplexní – příštím krokem bude podle něj tedy vytvořit „koordinační finanční platformu“. Nebylo zcela jasné, zda i tuto „platformu“ bude řídit Evropská komise, a pokud ano, kdo další se na ní bude podílet.
