Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová předestřela na Ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu tento týden první letmý nástřel budoucí průmyslové politiky EU, jejíž urychlené vypracování si vynutilo schválení amerického klimatického a zároveň protekcionistického zákona Inflation Reduction Act (IRA). Stejnou věcí se na první letošní schůzi zabývali také ministři financí členských států. Nejde o nic méně a o nic více než o záchranu evropské průmyslové základny, její přizpůsobení se podmínkám 21. století a zachováni jejího exportního potenciálu.
Evropská komise předloží 1. února formálně vládám „sedmadvacítky“ a Evropskému parlamentu návrh, jak by měla EU vůči americkému ochranářskému investičnímu plánu v hodnotě 369 miliard dolarů postupovat. Názory se zatím tříbí a pokračuje také vyjednávání s USA. Evropa se snaží Američany přesvědčit, aby změnili parametry zákona IRA, který považuje na jedné straně za krok správným „zeleným“ směrem, na druhé však, to zejména, za nepřátelský čin, ba podraz. Strategický návrh Komise však nemá být pouhou odpovědí na americkou provokaci – má být jakýmsi strategickým programovým výhledem pro průmysl „starého kontinentu“.
EU vyčítá Bidenově vládě, že postupuje bezohledně, když de facto vylučuje evropské automobilky z budoucího amerického trhu s elektromobily, což je ta nejviditelnější křivda. Má jí za zlé, že otevřeně podněcuje evropské podniky, aby v zájmu zachování své přítomnosti na americkém trhu přesouvaly výrobu na druhou stranu Atlantiku, protože jejich exporty zmíněný zákon zbaví konkurenceschopnosti. Američané lákají evropské firmy také na daleko nižší ceny energií a de facto tak připravují půdu pro deindustrializaci EU, lamentují evropští politikové. Premiér vždy velmi proamerické Belgie Alexander de Croo minulý týden v listu Financial Times nečekaně ostře kritizoval „velmi agresivní“ politiku Spojených států, které se přímo obracejí na německé či belgické podniky a lákají je, aby místo v Evropě investovaly v USA.
