Poslanci Evropského parlamentu schválili dnes drtivou většinou dvě rezoluce, kterými si sami na sebe ušili nová pravidla a povinnosti. Udělali to proto, aby do budoucna bylo mnohem těžší se pro ty z nich, kdo podlehnou „třpytu zlata“, skutečně dopustit neetického či protiprávního chování.
Vyhlásili „nulovou toleranci korupci v jakékoli podobě a na jakékoli úrovni“ a ujistili celý svět, že Evropský parlament jako celek v této věci prokazuje „nerozbornou jednotu a neotřesitelné odhodlání“. Jak vidno, aféra „Katargate“, která vypukla v prosinci, nadále významně čeří hladinu. Pod hladinou pak vyvolává tu paniku, tu kontroverzi; v každém případě přilévá olej do ohně soupeření mezi politickými kluby, které zahajují přípravu na volby do EP v příštím roce. Neblahá korupční pověst je bude nepochybně doprovázet.
Dokument vypočítává novinky, které mají být zavedeny, jako třeba finanční sankce za porušování kodexu chování, zákaz placených aktivit, které představují střet zájmů, dodatečné prověrky pro poslance a asistenty pracující na citlivých zahraničněpolitických tématech a podobně. Poslanci, ale i zaměstnanci parlamentu budou muset hlásit kontakty s diplomaty ze třetích zemí. Jednat mohou pouze s těmi nevládními organizacemi, které jsou zapsány ve zvláštním „transparentním“ seznamu. Pokud tyto organizace dostávají peníze od třetích zemí, musí to povinně oznamovat.
Poslanci vyzývají naléhavě Evropskou komisi, aby rychle navrhla zřízení nezávislého „etického orgánu“ s působností pro všechny instituce EU. V úterý to na plénu slíbila místopředsedkyně komise Věra Jourová. Řekla, že tento krok napomůže tomu, aby všude panovaly stejné, jasné a vysoké standardy a podobné kontrolní mechanismy. Upřesnila zároveň, že nový úřad nebude mít žádné trestněprávní pravomoci a nebude se plést do práce ani evropské prokurátorce, ani úřadu pro odhalování podvodů (OLAF). Bude však moct dávat podněty pro vyšetřování a stíhání.
Komise měla zřízení „etického orgánu“ v plánu už v roce 2019, ale příprava se táhla, protože navenek byli sice všichni pro, ale ve skutečnosti mnoho vysoce postavených úředníků i politiků brzdilo, seč mohlo. Jedním z důvodů je i nedořešená otázka, nakolik se jeho působnost bude vztahovat na Radu EU a její početná pracovní uskupení, ve kterých obvykle zasedají diplomaté a experti členských zemí, kteří sami podléhají především národním předpisům, jež nemusí být zcela v souladu s působností bruselského „etického orgánu“. Nyní komise oznamuje, že návrh bude hotov koncem března; do léta by pak mohl vzniknout i sám úřad.
