Evropská komise chce zdanit internetové giganty, bojovat proti firmám s fiktivními sídly a přimět nadnárodní společnosti, aby transparentně informovaly o svých ziscích a reálně zaplacených daních. Má tedy chuť a odvahu se opět popasovat s tématy, na kterých si už v minulosti vylámala zuby, protože jsou velmi citlivá, mají politické, ba geopolitické dopady a jejich řešení je tudíž nesnadné, zvláště má-li se na něm shodnout 27 vlád, z nichž většina považuje daňovou politiku za výlučně národní působnost.
Situace je tentokrát nová v tom, že v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se daří dosahovat pokroku v jednání o reformě mezinárodního zdanění, která má zohlednit digitalizaci podniků – průlom by mohl nastat už na červencové schůzce ministrů financí 20 nejvyspělejších zemí světa (G20) v Benátkách. A také v tom, že šéfové států a vlád zemí EU požádali Evropskou komisi, aby letos připravila a předložila návrh „digitální daně“, jež by se měla v budoucnu stát jedním z nových zdrojů příjmů evropského rozpočtu. Tento souběh způsobil, že komisi narostla křídla a předložila dnes, po několika odkladech, svou „strategii zdanění podniků“.
Zavazuje se v ní, poprvé a překvapivě, že napřesrok předloží návrh nařízení, které má donutit „některé velké podniky působící v EU“, aby každoročně zveřejňovaly skutečnou výši daní, jež jim byly v Evropě vyměřeny. Tato suma má být porovnána nejen se „zdanitelným“ ziskem dané společnosti, tedy sníženým o různé úlevy, ale s jejím plným ročním ziskem, takže případný kontrast bude ještě výraznější. Terčem tohoto plánu jsou jednoznačně nadnárodní společnosti s globální působností, včetně internetových gigantů Apple, Google, Microsoft a dalších, obvykle domovem v USA.
Zatímco za prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy bránily jakémukoli zdanění zisků těchto firem v Evropě, nyní se zdá, že by nějaký systém mohl být v rámci OECD dohodnut. Spočíval by v tom, že by umožnil mírně zdanit veškerý zisk dané firmy i v zemi, kde formálně nesídlí, ale kde má mnoho zákazníků a tudíž i značné příjmy. Pokud k dohodě mezi zeměmi OECD dojde, EU ji převezme do svého práva ve formě směrnice. Zavedení minimální daně na mezinárodní, ne-li světové úrovni povede k modifikacím řady existujících textů a dokumentů. Komise chce do dohody začlenit i svůj seznam „finančních rájů“, aby přiměla ke stejnému postoji vůči těmto místům i ostatní průmyslové země. OECD vedle členů EU zahrnuje dalších deset vesměs demokratických a vyspělých zemí jako USA, Británie, Švýcarsko, Kanada nebo Chile.
