Evropský parlament schválil nařízení, které má zlepšit dostupnost klíčových, ale nedostatkových surovin nezbytných k výrobě digitálních přístrojů a pro takzvané bezuhlíkové technologie. Výroba chytrých telefonů, ale také baterií, větrných elektráren či elektrických aut vyžaduje násobně víc vzácných kovů a zemin a dalších minerálů než dosavadní výrobky odkázané na použití fosilních paliv.
Evropa je na tyto suroviny chudá a zaspala nástup celosvětového zájmu, takže jí dnes hrozí, že jich nebude mít dost pro vlastní rozvoj bezuhlíkové ekonomiky, což by se rovnalo hospodářskému úpadku a zaostávání.
Evropská komise přišla s návrhem nařízení o „kritických“ surovinách (Critical Raw Materials Act) teprve letos v březnu, takže jeho schvalování probíhá na evropské poměry nezvykle rychle, což svědčí o značném politickém tlaku. Podnět vyšel ze schůze Evropské rady ve Versailles loni v červnu a konkrétní návrh oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v září. Po schválení parlamentem bude následovat trialog, tedy dohadování s Radou EU a s komisí. Do Vánoc by mělo být hotovo.
Šéfka komise se k návrhu vrátila ve středu v projevu o stavu Evropské unie: „Viděli jsme úzká hrdla v globálních dodavatelských řetězcích kvůli úmyslné politice jiných zemí,“ řekla a uvedla jako příklad nedávné čínské omezení vývozu galia a germania nezbytných k výrobě polovodičů a solárních panelů. „To ukazuje, proč je pro Evropu tak důležité, aby zvýšila svou ekonomickou bezpečnost.“
Navýšení dovozu ze třetích zemí je jednou ze tří cest k nápravě, které nařízení prosazuje. Von der Leyenová mluvila v této souvislosti o dohodách o volném obchodu, které EU uzavřela s Chile, Novým Zélandem a Keňou; vyjednává momentálně s Austrálií, Mexikem a latinskoamerickým sdružením Mercosur. Doufá také, že se posunou jednání s Indií a Indonésií. Vedle těchto rámcových dohod, z nichž některé mají obsahovat speciální doložky o vzácných surovinách, počítá návrh s uzavíráním „strategických partnerství“. Nabízí v nich zainteresovaným zemím výhodné smlouvy zahrnující zpracování surovin na místě, předávání know-how, vytváření kvalifikovaných pracovních míst, vzdělávání pracovníků či dodržování ekologických norem.
Doufá, že tyto nabídky, plus peníze z projektu Globální brána, zaujmou třetí země natolik, aby byly ochotny „strategická partnerství“ s EU uzavírat. Pro evropské investory slibuje speciální úvěrový systém a zapojení Evropské investiční banky.
