Evropská unie vyhrotila hrozby proti Maďarsku. Zároveň mu ale ukázala, jak se z trestu vykroutit

Evropská komise v neděli pohrozila Maďarsku, že neuvolní 7,5 miliardy eur z kohezních fondů, což je asi 20 procent peněz, které má země dostat z evropského sedmiletého rozpočtu na léta 2021–26. Poprvé tak v praxi zafungoval nový „podmiňovací mechanismus“, jenž umožňuje postihovat vlády členských zemí, pokud nedodržují zásady vlády práva a ohrožují tak řádné zacházení s unijními penězi – tedy prostředky daňových poplatníků, vesměs z bohatších států unie.

Unijní exekutiva zároveň uznala, že se Maďarsko od léta snaží evropské finance lépe chránit, a navrhla, aby se s trestáním počkalo, dokud nebude zcela jasné, jaká protikorupční opatření byla v Budapešti schválena. Začala se tak psát další kapitola vleklého sporu mezi Bruselem a vládou premiéra Viktora Orbána.

Komise Maďarsku vyčítá systematické, ba systémové porušování pravidel při zadávání veřejných zakázek; poukazuje na časté případy, kdy se do výběrových řízení hlásí pouze jeden účastník; žehrá na to, že ačkoli se o korupci a podvodech všeobecně ví, nikdo nekoná. Dospěla k závěru, že vzhledem k těmto skutečnostem „nejsou naplněny záruky dobrého zacházení s evropskými aktivy“.

Komisi vyzval k rozhodnému kroku minulý týden Evropský parlament. Ten schválil rezoluci, podle které už Maďarsko není demokratickou zemí, ale „volební autokracií“.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tentokrát jde opravdu do tuhého a konečně se dočkáme toho jediného trestu, kterého se Orbán bojí, a to je finanční postih. Jenže ne tak rychle! Maďarská vláda v předtuše nejhoršího začala od léta slibovat, že zavede spoustu reforem zadávání veřejných zakázek, včetně zřízení speciálního nezávislého orgánu pro sledování korupce.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová zase mluví o „konstruktivním dialogu“, který vedla s Budapeští v posledních měsících. Na stole je údajně 17 maďarských návrhů, které mají uklidnit obavy Bruselu. Mají vesměs podobu zákonů a budou předloženy maďarskému parlamentu okamžitě, aby mohly v listopadu vstoupit v platnost.

Podle maďarského novináře a publicisty Gyorgyho Forise svědčí tyto kroky Budapešti o tom, že Orbánova vláda skutečně „zoufale potřebuje tyto evropské peníze“. Připomíná, že její loňské předvolební výdaje – například odpouštění daní rodinám s dětmi, zastropování cen pohonných hmot a některých základních potravin – zruinovaly rozpočet. Peníze z EU nepřicházely, takže se vláda musela uchýlit k půjčkám na mezinárodních trzích, které jsou s ubíhajícím časem – a oddalováním výplaty evropských peněz – stále nevýhodnější.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak by se o postihu hlasovalo?
  • Proč Orbán považuje evropskou reakci na Putinovu válku za chybnou?
  • O jaké další peníze může přijít a jak velká rána to pro Maďarsko bude?
sinfin.digital