Do debaty o cenách elektřiny na čtvrtečním unijním summitu rázně vstoupil premiér Andrej Babiš a na několik hodin ji zablokoval. Požadoval, aby se členské státy zavázaly ke společnému boji proti růstu cen emisních povolenek (ETS), který je podle něj způsoben spekulací.
Babiš se nakonec spokojil s úkolem pro Evropskou komisi, která má „prověřit fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS, a to za pomoci evropského regulátora ESMA. Komise následně zhodnotí, zda některé obchodní chování vyžaduje další regulatorní kroky“. Premiér vydával kompromisní text za svůj velký úspěch, ačkoli nakonec nezmiňuje spekulace s povolenkami, neoznamuje žádná konkrétní opatření a v jádru opakuje návrh Evropské komise z minulého týdne.
Babiš se pozastavoval nad tím, že kolegové premiéři v Evropské radě a Evropská komise nesdílejí jeho analýzu a nechápou negativní dopady spekulací. Tvrdil, že vliv cen povolenek na ceny energií je mnohem významnější, než říká komise. A vysvětloval, že povolenky si dnes nekupují pouze znečišťovatelé, ale také spekulanti, kteří se pak obohacují na růstu jejich cen, tlačených nahoru právě jejich zájmem. Těm by se podle něj povolenky neměly prodávat. Před novináři uznal, že nakonec přistoupil na kompromis, protože už nešlo diskuzi dál blokovat. „Jinak bychom tady byli tři dny,“ uvedl.
Vágní formulace ve finálním dokumentu svědčí o tom, že většina přítomných lídrů Babišovy obavy zkrátka nesdílí a spíše se kloní k názoru Evropské komise, že rostoucí ceny povolenek ovlivňují růst cen elektrické energie spíše okrajově. Na adresu Babiše zároveň zaznívají spekulativní podezření, že svým postupem sledoval mimo jiné i zájmy „svého“ holdingu Agrofert.
Babiš neuspěl také se svým původním plánem prosazovat na summitu přechod na nulovou DPH z plynu a elektřiny, ačkoli by to znamenalo porušení příslušné směrnice EU. V usnesení nakonec není o dani z přidané hodnoty zmínka. Novinářům premiér posléze vysvětlil, že jeho návrh zákona počítá pouze s dočasným jednorázovým snížením DPH na jeden rok a jeho přijetí není v poslanecké sněmovně jisté, takže to nakonec na unijní schůzi ani nezmiňoval.
Země EU nemají stejný názor
Unijní debata potvrdila, že prudký růst cen energií sužuje sice celou Evropu, ale jednotlivé státy na něj reagují odlišně. Zatímco jedni, vesměs ze západní a severní Evropy, považují cenový výkyv za dočasný jev způsobený oživením po covidovém útlumu, dalším, převážně z jihu a východu, připadá jako vážná a potenciálně dlouhá krize, kterou je třeba řešit společnými strukturovanými kroky.
